Lidovci si ale nakonec přece jen vymohli kýžená tři ministerstva a jako výrazně nejmenší koaliční strana tak byli co do obsazování ministerstev ze všech tří stran nejúspěšnější. Asi se inspirovali Stranou zelených, která po volbách v roce 2006 měla ve Sněmovně pouhých šest poslanců, ale zato obsadila hned tři ministerstva. To se nikomu předtím nepodařilo a ani v budoucnu asi již nepodaří. Tento výkon byl zralý minimálně na zápis do České knihy rekordů, možná ale i do té světové. Okamurův Úsvit by mohl lidovce, pokud by práskli dveřmi a ČSSD a ANO by odmítli jejich vydírání, dobře nahradit a určitě by nebyl tak neskromný v požadavcích na ministerstva. Nová vláda by se bez jejich intrik, typického lidoveckého vydírání, trucování a prosazování zájmů katolické církve v politice docela dobře obešla. K dohodě však nakonec došlo či tedy ještě oficiálně dojde. Snad prý do konce roku. K dohodě, v níž museli všichni ustoupit, ovšem někdo více a někdo méně. Jako ten, kdo mnoho získal a málo ztratil se jeví především hnutí ANO miliardáře Babiše. Může se ještě nějaký čas vymlouvat na to, že ve vysoké politice je nováčkem a platí v případě některých neúspěchů daň z nezkušenosti. Babišovo hnutí mělo enormní zájem o ministerstvo financí a také jej získalo. To, že se objevilo jméno Martina Stropnického jako prý uvažovaného potenciálního kandidáta do čela resortu obrany, však způsobilo jistý mediální poprask. Není divu, nelze na jedno stranu hovořit o nutnosti obsazovat posty ve vládě odborníky a na druhé straně dát na jedno z významných ministerstev laika. Možná hnutí ANO jen sondovalo, co takový pokus udělá s ostatními a co vše si může dovolit. Hnutí ANO výrazně uspělo i ve svém klíčovém volebním slibu o nutnosti nezvyšovat daně a hledat úspory uvnitř systému. Co nám jen toto připomíná. Ano, typický programový bod každé pravicové strany. Ve volbách vítězná ČSSD musela ustoupit nejvíce. Jak z programu, tak i z obsazování ministerstev. Lehkost s jakou byla ochotna přepustit ministerstvo práce a sociálních věcí a dopravu lidovcům se jen tak nevidí. V otázce daní zase ustoupila výrazně hnutí ANO. Výsledky se již ukazují. Podle nejnovějšího výzkumu stranických preferencí, by nyní volby vyhrálo hnutí ANO, ČSSD by oproti volbám ztratila asi dvě procenta a lidovci zůstali přibližně na stejném výsledku z voleb. Posílil Úsvit a KSČM. Tento sice drobný signál, ale přece jen signál veřejnosti o něčem vypovídá. ČSSD ztratila mnoho energie svými povolebními vnitrostranickými boji, místo aby se soustředila na maximální prosazení svého programu v příští vládě. Zde se měla inspirovat lidovci. Od ČSSD bych čekal, pokud je stále ještě levicovou stranou, osobně o tom řadu let mám velké pochybnosti, že bude při vyjednávání důraznější, že se zasadí o nejen o majetková přiznání a referendum. Ale také lepší a efektivnější zajištění financování veřejných služeb, že bude opravdu výrazně bojovat s nezaměstnaností, s nízkými důchody, že jednou z jejích hlavních priorit bude rychlé dobudování dálniční sítě a tvrdý boj proti daňovým únikům a šedé ekonomice, nemluvě o podpoře českých potravin proti dovozům těch nekvalitních hlavně z Polska a Německa.
Pokud ČSSD čeká, že uspokojením lidoveckých nároků na tři ministerstva bude mít od nich klid a bude moci bez problémů čtyři roky vládnout, jde o velký omyl. Lidovci již od svého vládního zastoupení za první republiky jsou známí jako mistři zákulisních intrik, přeborníci ve vyvolávání vládních krizí. Jan když jim to poslouží k vlastním stranickým zájmům. Lidovci pochopitelně budou chtít být mediálně velmi viditelní. Ostatně prostor, který od voleb dostali ve „veřejnoprávní“ televizi, jako nejmenší vládní strana se nejspíše již nyní dva měsíce po volbách rovná prostoru, který dostali například komunisté během celého minulého volební období let 2010-2013. Divím se, že na to dosud nikdo neupozornil. Není dne, kdy by se lidovecký politik nevyjadřoval na velkém časovém prostoru v naší či spíše už jejich (hochů, co spolu chodí) „veřejnoprávní“ České televizi. Ten prostor je opravdu nevídaný. Příští rok budou dvoje volby, i v nich budou chtít lidovci uspět, každý výstup v televizi znamená vlastně již předčasnou volební kampaň zadarmo z peněz daňových poplatníků. ČSSD a ANO se tedy nepoučily z mizerných výsledků lidovců ve vedení resortů, které měli v polistopadových vládách. Lidovci dlouho vedli obranu, i zemědělství, stejně jako kulturu. Přitom výsledky byly většinou dost rozpačité. Mnozí dodnes připomínají, že ministr Lux (budiž mu země lehká) doslova vyluxoval české zemědělství. O lidoveckých ministrech obrany platilo do slova a do písmene, že to nebyli žádní odborníci, ale jen věrní a poslušní horliví straníci. Ostatně jeden politolog se nechal před lety slyšet, že každá koaliční strana potřebuje aspoň jedno ministerstvo prostřednictvím kterého by mohla pravidelně plnit stranickou kasu. Tady je odpověď, proč lidovci měli tolik let v moci právě obranu. Pokud sledujeme polistopadovou činnost strany lidové, chování jejich vrcholných představitelů, vychází nám z toho základní poznatek – jejich touha být ve vládě je přímo chorobná, jejich vydírací potenciál byl vždy velmi silný a taky ho dokázali řádně využít. Ať už to bylo za vlády Klause či Špidly. Ostatně i Miloš Zeman po volbách v roce 1998 dokonce nabídl Josefu Luxovi post premiéra. Ten odmítl a nakonec vznikla oposmlouva. Lidovci se po třech letech vrátili letos do Sněmovny řádně lační po funkcích. Lační po tom, být po čase opět u toho. Svými lidmi obsadit centrální úřady a prosazovat zájmy katolické církve. Současné vedení lidovců mělo dobré učitele v osobách pánů Kasala, Kalouska či Svobody. Ti dokázali při jednání o postech, o moci a o vlivu vždy z tradičních lidoveckých 8% ve volbách vydolovat pro sebe, své kamarády a zviditelnění vlastní partaje maximum možného. Jedním z hlavních úkolů lidovců v nové vládě, o tom nemůže být pochyb, bude dohlížet na hladké vydávání majetku v rámci tzv. církevních restitucí. Lidově plným právem nazvaných velkou zlodějnou veřejného majetku. I v těchto dnech vidíme jaké nejasnosti a spory provázejí vydávání některých pozemků a nemovitostí. O jak velké peníze se jedná a jak dobře se minulá vláda proti případným sporům právně pojistila. Dobře věděla, proč uzavírá pro církve tak exkluzivní a lukrativní smlouvy, namísto přijetí zákona. Pokud ČSSD v tomto neudělá nějaký výrazný zásah, čeká ji v dalších volbách možná osud ODS. Mnoho voličů to od ČSSD čekalo.
Stále více se ukazuje, že ČSSD se při jednání o budoucí vládě měla držet hesla: ČERNOPRDELNÍKY NEBRAT! Mohla si tím ušetřit mnoho nepříjemností, s nedůstojným podlézáním malé vyděračské partaji a s jejich po moci a funkcích lačnícími zasloužilými funkcionáři. ČSSD totiž skutečně může po příštích volbách čekat osud velmi podobný současné ODS. Toto vládní angažmá by ji tak přišlo hodně draho. To je ale také v neposlední řadě odpovědnost členské základny. I když ani tady není možno mít velkých nadějí. Jak jsem slyšel od některých straníků, tak řadoví členové jsou v této straně spíše pátým kolem u vozu a bez větší šance cokoliv podstatného ovlivnit. Stranu mají pevně v moci staří harcovníci, kteří v tom umí chodit. Ale jak říká staré přísloví, kdo chce kam, pomožme mu tam. Nebo také, komu není rady, tomu není pomoci.
Vyšlo na serveru Vaše věc, publikováno se souhlasem vydavatele.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vasevec.cz
