Lidovci si ale nakonec přece jen vymohli kýžená tři ministerstva a jako výrazně nejmenší koaliční strana tak byli co do obsazování ministerstev ze všech tří stran nejúspěšnější. Asi se inspirovali Stranou zelených, která po volbách v roce 2006 měla ve Sněmovně pouhých šest poslanců, ale zato obsadila hned tři ministerstva. To se nikomu předtím nepodařilo a ani v budoucnu asi již nepodaří. Tento výkon byl zralý minimálně na zápis do České knihy rekordů, možná ale i do té světové. Okamurův Úsvit by  mohl lidovce, pokud by práskli dveřmi a ČSSD a ANO by odmítli jejich vydírání, dobře nahradit a určitě by nebyl tak neskromný v požadavcích na ministerstva.  Nová vláda by se bez jejich intrik, typického lidoveckého vydírání, trucování a prosazování zájmů katolické církve v politice docela dobře obešla. K dohodě však nakonec došlo či tedy ještě oficiálně dojde. Snad prý do konce roku. K dohodě, v níž museli všichni ustoupit, ovšem někdo více a někdo méně. Jako ten, kdo mnoho získal a málo ztratil se jeví především hnutí ANO miliardáře Babiše. Může se ještě nějaký čas vymlouvat na to, že ve vysoké politice je nováčkem a platí v případě některých neúspěchů daň z nezkušenosti. Babišovo hnutí mělo enormní zájem o ministerstvo financí a také jej získalo. To, že se objevilo jméno Martina Stropnického jako prý uvažovaného potenciálního kandidáta do čela resortu obrany, však způsobilo jistý mediální poprask. Není divu, nelze na jedno stranu hovořit o nutnosti obsazovat posty ve vládě odborníky a na druhé straně dát na jedno z významných ministerstev laika. Možná hnutí ANO jen sondovalo, co takový pokus udělá s ostatními a co vše si může dovolit. Hnutí ANO výrazně uspělo i ve svém klíčovém volebním slibu o nutnosti nezvyšovat daně a hledat úspory uvnitř systému. Co nám jen toto připomíná. Ano, typický programový bod každé pravicové strany. Ve volbách vítězná ČSSD musela ustoupit nejvíce. Jak z programu, tak i z obsazování ministerstev. Lehkost s jakou byla ochotna přepustit ministerstvo práce a sociálních věcí a dopravu lidovcům se jen tak nevidí. V otázce daní zase ustoupila výrazně hnutí ANO. Výsledky se již ukazují. Podle nejnovějšího výzkumu stranických preferencí, by nyní volby vyhrálo hnutí ANO, ČSSD by oproti volbám ztratila asi dvě procenta a lidovci zůstali přibližně na stejném výsledku z voleb. Posílil Úsvit a KSČM. Tento sice drobný signál, ale přece jen signál veřejnosti o něčem vypovídá. ČSSD ztratila mnoho energie svými povolebními vnitrostranickými boji, místo aby se soustředila na maximální prosazení svého programu v příští vládě. Zde se měla inspirovat lidovci. Od ČSSD bych čekal, pokud je stále ještě levicovou stranou, osobně o tom řadu let mám velké pochybnosti, že bude při vyjednávání důraznější, že se zasadí o nejen o majetková přiznání a referendum. Ale také lepší a efektivnější zajištění financování veřejných služeb, že bude opravdu výrazně bojovat s nezaměstnaností, s nízkými důchody, že jednou z jejích hlavních priorit bude rychlé dobudování dálniční sítě a tvrdý boj proti daňovým únikům a šedé ekonomice, nemluvě o podpoře českých potravin proti dovozům těch nekvalitních hlavně z Polska a Německa.