Odsoudil jsem, že Američani mají neustálou chuť tzv.vyvážet demokracii a tzv.lidská práva (což se moc líbí naší pravici a nelíbí levici, ale přesto vůbec nejsem levičák, chraň Bůh) i do zemí, které jsou demokracii a lidským právům na hony vzdálené. A to jednoduše proto, že na ně nemají vývojový nárok. Jsou prostě někde jinde a my bychom to měli pochopit, i když jsme spojenci USA. Mají kmenové společenství, kdy do jednoho státu, jehož hranice vznikaly v dobách koloniálního dělení světa bez ohledu na etnické složení, se dostala celá řada kmenů a klanů, mnohdy i vzájemně nepřátelských. A ty logicky mezi sebou bojují o moc, jak bývalo logicky dobrým zvykem v celém světě před mnoha a mnoha lety. Tak dlouho, dokud nevznikl jednotný stát vyvražděním těch slabších kmenů. Prostě přirozený vývoj jako v přírodě. Tehdy v Libyi vládl kmen Al-Gaddadfia a jeho člen Muamar Kaddáfí  byl logicky diktátorem nad ostatními asi 140 arabskými a berberskými kmeny a klany.  Diktátor má svoji nezadatelnou funkci a mimo jiné udržuje klid a rovnováhu, samozřejmě až do doby, kdy proti němu nepovstane jiná silnější entita v jeho vlastním „státě“. Tak už to bývá. A podle toho, jak se nám to hodí, to nazýváme buď pokrokovou revolucí s nástupem demokracie nebo nepřátelským spiknutím.

Stupidita prezidentů

USA v těchto státech rozhodila geopolitickou rovnováhu a vlastně podpořila vnitřní otevřený boj, který prakticky trvá dodnes. USA chtěly něco vylepšit, ale zhoršily to a nastalou situaci nedořešily. Příliš brzy odešly od rozdělané práce, protože z mezinárodního četníka, kterým prostě musí někdo být, aby napravoval mezinárodní zlo (tedy tehdy míněný mezinárodní terorismus Kaddáfího, či údajné Husajnovo vlastnictví jaderných zbraní), by se musel stát místním nadvládcem, aby věci dotáhl dokonce. A to je pochopitelně dnes, v 21. století, mnohem nesnadnější než dříve, prakticky už nemožné. Pan generál Michael Flynn to řekl na „plnou hubu“, že se jednalo o úplnou stupiditu a nezodpovědnost bývalých prezidentů.

Vůbec nejsem nepřítelem USA, ani zdaleka. Vážím si jejich postojů během obou světových válek, kdy za nás Američané nasazovali vlastní životy i za jejich příspěvek k porážce komunistického zla. Jenže jejich politici, a nejen oni, by měli mít řádné poradce a odborníky ve všech oborech, nejen v ekonomice a válečnictví, ale v tomto případě třeba v kulturní antropologii, aby byli poučeni. Párkrát jsem se ptal mých amerických přátel. Pro pána krále, vždyť v USA je tolik odborníků v tomto oboru, proč si politici nedají poradit? Musí se přece naučit odlišovat jednotný národnostní stát a stát s kmenovým či dokonce klanovým společenstvím, ve kterém se nemohou ani vyznat. No právě proto, že to jsou politici, odpověděli mi,  a mají čistě politické cíle udržování své světové pozice za každou cenu  nevidě tyto „drobnosti“, které nakonec vše zhorší, zhatí a nakonec se jim situace vymkne z jejich kontroly. A stále jakoby to nechápou.