Mojmír Grygar: Sudičky u kolébky sudetoněmeckých spolků

12.07.2016 7:30 | Zprávy

Text navazuje na předchozí články věnované tomuto tématu: O zabíjení, deprivantech a genocidě, Tah koněm (Povahopis Daniela Hermana).

Mojmír Grygar: Sudičky u kolébky sudetoněmeckých spolků
Foto: Hans Štembera
Popisek: Ministr kultury Daniel Herman

1.            Daniel Herman je od roku 2012 členem a funkcionářem české pobočky Ackermann-Gemeinde (Ackermannovy obce), organizace sdružující sudetoněmecké vysídlence katolického vyznání. Pozoruhodné je, že tento spolek získal oficiální zastoupení v Praze již na samém začátku polistopadové éry. V roce 1991 přijel do Prahy  Anton M. Otte, kněz narozený ve Vidnavě, aby vedl kancelář spolku, který dostal útočiště v klášteře Na Slovanech. Německá katolická církev i její přidružené organizace vystupovaly v té době jako bohatí zahraniční příbuzní, kteří dobře věděli, jaké projekty a akce mají podporovat. Netroufnu si odhadnout, kolik kostelů a kaplí u nás v pohraničí bylo opraveno za jejich peníze a kolika kněžím, politikům a novinářům nabídli organizátoři Ackermann-Gemeinde stipendium, aby jejich čeští souvěrci mohli absolvovat jazykové a vzdělávací kurzy v Bavorsku, v zemi, která je, jak již na začátku druhé světové války prohlásil Jaroslav Durych, pro Čechy zaslíbenou zemí katolické víry a kultury.

Nelze však opomenout, že zmocněnec  Ackemannovy obce se hned při prvním projevu omluvil za zločiny spáchané u nás Němci. Později dal najevo zklamání, že jeho omluva nebyla českou veřejností dostatečně oceněna. Co k tomu dodat? Snad jen to, že Václav Havel, když se stal prezidentem, neváhal omluvit se Němcům za příkoří, které jim způsobilo vysídlení z Čech a Moravy; patronem tohoto poselství byl bezpochyby jeho dvojjazyčný kancléř Karel Schwarzenberg. Omluva československého prezidenta se u představitelů sudetoněmeckých spolků, bohužel, nesetkala s uznáním a vděkem; Havlovi vzkázali, a hodně hlasitě, že omluva nestačí, pokud za ní nebudou následovat další kroky. Oč zatvrzelým sudetským Němcům šlo, vyjádřil Horst R. Überlacker, předseda Witikobundu, v knize Die Zukunft Europas und das Sudetenland (Budoucnost Evropy a Sudety) vydané v roce 1992: „Sudetoněmecká politika národnostních skupin musí být zaměřena tak, aby hájila právo na sebeurčení ve všech variantách.“ Navrhuje proto tři možnosti: Sudety buď  „jako součást České republiky“, jako „samostatná správní a státní jednotka“, nebo jako „součást Německa“.           

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

autor: vam

Mgr. Karel Krejza byl položen dotaz

Je pravda, že armáda sbírá informace o opozičních politicích?

Jestli ano, tak v čem je pak tato vláda jiná než komunisti, které také sbírali na své protivníky kompro? A kde máme jistotu, že se takto nesbírají informace i třeba o nás, co třeba ne vždy souhlasíme s tím, co tato vláda dělá? Ono už to, že se snažíte jiné názory je podle mě dost smutné, i když vy t...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Petr Hampl: Soucit liberálek

15:26 Petr Hampl: Soucit liberálek

Denní glosy Petra Hampla.