Nevím, jak vy, ale já to plánované silvestrovské veselí nějak nemám v oblibě. Ostatně, proč by se mělo slavit zrovna o půlnoci 31. prosince, když čas a jeho dělení je věc tak relativní.  

Nový rok se v různých koutech světa slaví jindy. Na jiný den totiž připadá v kalendáři juliánském, čínském, židovském nebo třeba muslimském. Koneckonců ani na tom letopočtu by se zmíněné kalendáře neshodly…  

Tak třeba islámský nový rok už začal v listopadu a jde o rok 1436. Islámský kalendář totiž začíná dnem, kdy prorok Muhammad odešel z Mekky do Medíny, což bylo podle křesťanského letopočtu v roce 622. Islámský kalendář je lunární, má jen 354 dnů, a je tedy kratší než rok našeho gregoriánského kalendáře.  

Ještě dříve – v září – oslavili Nový rok židé. Podle jejich kalendáře se přitom začal psát rok 5774.  

Pravoslavní věřící si zase na své oslavy Nového roku budou muset ještě počkat. Podle juliánského kalendáře, s nímž ortodoxní církve pracují, totiž začátek kalendářního roku připadá až na 14. leden.  

Čínský nový rok zase začíná s novem prvního lunárního měsíce. Letos to bude 31. ledna, to skončí rok hada a začne rok koně.  

A tím zdaleka nekončíme. Tak třeba: perský Nový rok připadá na jarní rovnodennost, asyrský na 1. duben a thajský se slaví 13. – 15. dubna. Na jaře se slaví i v Nepálu, Kambodži, Laosu nebo Indii.  

Inu, jak už jsem říkala, čas je relativní. Jediné, co je v jeho případě jisté, že běží jako bláznivý.  

A tak ani letos nemíním drahocenné minuty ztrácet v nákupní honičce za co nejefektnějšími ohňostroji a rachejtlemi nebo sledováním nevkusných televizních estrád. Zatáhnu závěsy a budu se věnovat věcem, na které jindy nezbývá čas. Otevřu si sekt, tento zvyk považuji za příjemný, a knihu. A budu doufat, že nám nějaká světlice nevletí do bytu.  

A předsevzetí? Ta si člověk může klást každé ráno. Cíle jsou obvykle skromnější a krátkodobější, zato ovšem reálnější.