Nadační fond proti korupci: Rozkrývání vlastníků firem? Netransparentně a chaoticky

14.04.2016 8:35 | Zprávy

Společným jmenovatelem většiny závažných kauz (např. IZIP, Amun.Re, Opencard či Čapí hnízdo) je dlouhodobě neřešená anonymita příjemců veřejných prostředků. Zdálo by se, že česká vláda konečně přijde s řešením po tom, co ji k tomu donutila evropská směrnice. Bohužel 21. března 2016 schválila znění novely zákona proti praní špinavých peněz, která nejenom tento problém neřeší, ale je pravděpodobně dokonce v rozporu s touto evropskou směrnicí. Na Slovensku přitom první zveřejňování skutečných příjemců veřejných peněz bylo zahájeno[1] (ačkoliv s různými nedostatky) a nová slovenská koalice sdělila, že její prioritou bude prosazení účinného zákona umožňující rozkrytí vlastnických struktur společností. Když je to možné na Slovensku, proč ne i v Česku?

Nadační fond proti korupci: Rozkrývání vlastníků firem? Netransparentně a chaoticky
Foto: Archiv NFPK
Popisek: Petr Soukenka, Nadační fond proti korupci.

K předloženému návrhu znění zákona proti praní špinavých peněz, které zavádí takzvaný rejstřík konečných vlastníků, představujeme tři zásadní připomínky.

První z nich je možný rozpor s evropskou směrnicí. Evropská směrnice zdůrazňuje, že informace v rejstříku konečných vlastníků musí být „adekvátní, přesné a současné[2] a dále uvádí: „Potřeba přesných a aktuálních informací o skutečném majiteli je klíčovým faktorem při sledování pachatelů trestných činů.[3] Předložený návrh ovšem toto prakticky neumožní, neboť údaje v rejstříku nebudou podléhat systematické kontrole ze strany státu a nebude tak zaručena jejich věrohodnost. Krom toho kvůli neveřejnosti rejstříku předložený návrh zamezuje i jakékoliv veřejné kontrole, neboť upírá právo občanům či organizacím s oprávněným zájmem do tohoto rejstříku nahlédnout, což je v rozporu s požadavky evropské směrnice. Krom toho trestuhodně rezignuje na využití možnosti učinit rejstřík zcela veřejný, což evropská směrnice umožňuje. Veřejnost rejstříku by eliminovala administrativní náklady pro stát a vyřešila většinu problému s obcházením pravidel.

Za druhé navržená novela dále vyvolává vážné obavy o to, zda podezřelé společnosti budou vůbec informace o skutečných konečných vlastnících do rejstříku dodávat. Dohledový systém je nastaven zbytečně komplikovaně a neúčinně analogicky jako u dohledu zveřejňování účetních závěrek společnosti v obchodním rejstříku, kdy 60 % - 70 % českých společností porušuje zákon[4] a účetní závěrky v předepsané podobě nezveřejňuje. Předložené znění zákona dále neumožňuje zveřejnit v rejstříku identitu skutečného konečného vlastníka, který má menší než 25% akcionářský podíl. Ve výsledku ovšem mohou vznikat situace, kdy společnosti nebudou zveřejňovat své vlastníky s odůvodněním, že žádný z nich nepřekročil 25% podíl. Kromě toho například 10 % vlastník může mít i 90 % zisku na základě dohody akcionářů, která nemusí být dostupná ani orgánům činným v trestním řízení. Tomuto obcházení zákona lze zamezit při nastavení minimálního akcionářského podílu pro dokládání vlastníků ve výši 5 %.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Tisková zpráva

Proč EU řeší tresty za znásilnění?

Nemám nic proti zpřísnění, ale neměl by si to každý stát řešit legislativně sám? Proč mám dojem, že se EU plete do vnitřních záležitostí států čím dál víc? Kde končí její kompetence? Proč neřešíte třeba nelegální migraci, s kterou jste od voleb nepohnuli?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Jiří Paroubek: Těžké je spojování levice

15:49 Jiří Paroubek: Těžké je spojování levice

Česká pravice má jednu obrovskou přednost.