Nadační fond proti korupci: Rozkrývání vlastníků firem? Netransparentně a chaoticky

14.04.2016 8:35 | Zprávy

Společným jmenovatelem většiny závažných kauz (např. IZIP, Amun.Re, Opencard či Čapí hnízdo) je dlouhodobě neřešená anonymita příjemců veřejných prostředků. Zdálo by se, že česká vláda konečně přijde s řešením po tom, co ji k tomu donutila evropská směrnice. Bohužel 21. března 2016 schválila znění novely zákona proti praní špinavých peněz, která nejenom tento problém neřeší, ale je pravděpodobně dokonce v rozporu s touto evropskou směrnicí. Na Slovensku přitom první zveřejňování skutečných příjemců veřejných peněz bylo zahájeno[1] (ačkoliv s různými nedostatky) a nová slovenská koalice sdělila, že její prioritou bude prosazení účinného zákona umožňující rozkrytí vlastnických struktur společností. Když je to možné na Slovensku, proč ne i v Česku?

Nadační fond proti korupci: Rozkrývání vlastníků firem? Netransparentně a chaoticky
Foto: Archiv NFPK
Popisek: Petr Soukenka, Nadační fond proti korupci.

K předloženému návrhu znění zákona proti praní špinavých peněz, které zavádí takzvaný rejstřík konečných vlastníků, představujeme tři zásadní připomínky.

První z nich je možný rozpor s evropskou směrnicí. Evropská směrnice zdůrazňuje, že informace v rejstříku konečných vlastníků musí být „adekvátní, přesné a současné[2] a dále uvádí: „Potřeba přesných a aktuálních informací o skutečném majiteli je klíčovým faktorem při sledování pachatelů trestných činů.[3] Předložený návrh ovšem toto prakticky neumožní, neboť údaje v rejstříku nebudou podléhat systematické kontrole ze strany státu a nebude tak zaručena jejich věrohodnost. Krom toho kvůli neveřejnosti rejstříku předložený návrh zamezuje i jakékoliv veřejné kontrole, neboť upírá právo občanům či organizacím s oprávněným zájmem do tohoto rejstříku nahlédnout, což je v rozporu s požadavky evropské směrnice. Krom toho trestuhodně rezignuje na využití možnosti učinit rejstřík zcela veřejný, což evropská směrnice umožňuje. Veřejnost rejstříku by eliminovala administrativní náklady pro stát a vyřešila většinu problému s obcházením pravidel.

Za druhé navržená novela dále vyvolává vážné obavy o to, zda podezřelé společnosti budou vůbec informace o skutečných konečných vlastnících do rejstříku dodávat. Dohledový systém je nastaven zbytečně komplikovaně a neúčinně analogicky jako u dohledu zveřejňování účetních závěrek společnosti v obchodním rejstříku, kdy 60 % - 70 % českých společností porušuje zákon[4] a účetní závěrky v předepsané podobě nezveřejňuje. Předložené znění zákona dále neumožňuje zveřejnit v rejstříku identitu skutečného konečného vlastníka, který má menší než 25% akcionářský podíl. Ve výsledku ovšem mohou vznikat situace, kdy společnosti nebudou zveřejňovat své vlastníky s odůvodněním, že žádný z nich nepřekročil 25% podíl. Kromě toho například 10 % vlastník může mít i 90 % zisku na základě dohody akcionářů, která nemusí být dostupná ani orgánům činným v trestním řízení. Tomuto obcházení zákona lze zamezit při nastavení minimálního akcionářského podílu pro dokládání vlastníků ve výši 5 %.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Tisková zpráva

Tvrdíte, že Rusko bude mít Krym

Je to podle vás dobře? A měla by se Ukrajina vzdát i další území a přistoupit na podmínky, které ji pro ukončení války diktuje Rusko? A ještě k té vaší poznámce, že EU nebude mít nic. Co by podle vás měla získat? A je podle vás morální se snažit něco vytěžit na pomoci druhým - tedy na tom, že EU Ukr...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Jiří Weigl: Studené jaro nabité událostmi

15:44 Jiří Weigl: Studené jaro nabité událostmi

Po několika málo dnech letního počasí kolem prvního máje zavanul do Evropy chlad. Ledoví muži prokáz…