Vážený pane magistře,
seznámili jsme se Vašimi názory v boji proti dopingu, které uveřejnil deník Právo dne 30.prosince 2017. Byl jste představen jako manažér pro vzdělávání Antidopingového výboru ČR.
V souvislosti s dopingem se uvádí, že v Ruské federaci fungoval státem řízený dopingový systém.Ve zmíněném článku dále popisujete systém odběru vzorků moči, kdy se vzorky manipuluje pouze sportovec pod přímým dohledem pověřeného komisaře, který zajišťuje předání profesionálním zaměstnancům antidopingového výboru příslušné země a jsou pak dopraveny do akreditované laboratoře WADA. Potud je nám vše jasné, ale dále uvádíte: "ruská tajná služba" vymyslela způsob, jak se do lahviček s močí dostat". Ovšem nikde se neříká která. Rusko jako každá velmoc má několik tajných služeb. Navíc, pokud by to byla pravda, tak taková tajná služba nemůže obstát a bude zrušena, když se její operace dostávají na veřejnost. Ale budiž!Zdravý rozum nám ale říká proč tedy není "potrestána" ruská tajná služba a jsou trestáni sportovci, kteří odevzdali vzorek moči a žádnou manipulaci se vzorkem neprováděli. Vrcholem pokrytectví je pak rozhodnutí MOV zakázat reprezentantům RF startovat pod vlajkou své vlasti a nemít možnost slyšet svoji hymnu v případě vítězství. Tímto rozhodnutím je porušována nejen Olympijská charta, ale je uplatňován systém kolektivní viny. Ale to jsme trochu odbočili.
Rozhovor s Vámi ukazuje, jak vysoce náročné (finančně i odborně) je zjistit a dokázat použití dopingu u sportovců. Z tohoto pohledu pak naprosto nechápeme výroky paní Gabriely Koukalové, která plní media svými "odbornými" názory na dopink. Pokud víme její odborností je sklo a bižuterie a ne problematika dopingu. A doslova „blábolení" dalšího biatlonisty Michala Šlezingera raději nekomentujeme.
Nám bývalým sportovcům je dále těžko pochopitelné, jak někdo může závodit v běžeckých lyžařských disciplínách, navíc na špičkové úrovni, a přitom být postižen tak závažným plicním onemocněním jako je astma. Příkladem jsou běžci a běžkyně z Norska. Se sportovní nadsázkou bychom jim mohli doporučit sanatorium Vyšné Hágy ve Vysokých Tatrách, kde mají s léčením astmatu velmi dobré výsledky - nemuseli by pak používat medikamenty, které jsou jinak nepovolené a mají všechny znaky dopingu.
V souvislosti se zneužíváním některých léků se nabízí srovnání s "klasickými" drogami. Policie a další orgány stíhají prvovýrobce - "vařiče pervitinu", dealery a nakonec konzumenty. Ale zde jsou zcela jednoznačně viníkyfarmaceutické koncerny a jejich takřka neomezené finanční možnosti. Z tohoto pohledu je nepochopitelná štvanice proti ruským reprezentantům. Přitom dopuje kdekdo, vzpomeňme jen L. Armstronga, J.Gatlina, Ch. Frooma desítky dalších. Myslí si snad WADA, že farmaceutický průmysl pracuje a vynakládá obrovské finanční prostředky jen proto, aby zvýhodnil pouze sportovce Ruska ? Tomu snad nevěří nikdo ! Zdá se nám, že celá problematika dopingu jen zapadá do současné vlny misorusie. Rusko je nesmírně bohaté, je tam co ukrást, a to je ten hlavní důvod útoků (včetně dopingu) na Rusko. Ale to jsme zase trochu odbočili.
Vzhledem k tomu, že náplní práce Antidopingového výboru je také osvěta, si Vás dovolujeme požádat o vysvětlení.
S pozdravem „Sportu zdar“
Mgr. Petr Dobrý, bývalý metodik ASVS Dukla Liberec, absolvent FTVS
Stanislav Kvasnička, bývalý fotbalista a nohejbalista Tatranu Chrast
Mgr. Ladislav Přibyl, bývalý juniorský reprezentant ČSSR v kopané
JUDr. Petr Šáda, bývalý fotbalista Jiskry Holice, bývalý triatlonista Lokomotivy Pardubice
Miroslav Verner, bývalý fotbalista TJ Kostomlaty
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
