Úspěch syrské arabské armády (SAA), která vesměs zůstala loajální oficiální vládě v Damašku, za pomoci vzdušných sil Ruské federace a íránských oddílů jasně postavil otázku ozbrojené intervence ze strany nepřátel režimu B. Asada. 

K hrozbám Saudské Arábie a Turecka vyslat vojenský kontingent do Sýrie se přidaly i Spojené státy, které varovaly, že v případě porušení příměří, které má vstoupit v platnost 19. února do „Sýrie může vstoupit pozemní vojska.“ V tomto prohlášení amerického státního tajemníka J. Kerryho však nezaznělo, čí vojska to mají být a ponechává tak prostor pro „strategickou neurčitost.“

Američané blafují

Spojené státy se ocitly v zugzwangu: jakýkoliv tah z jejich strany je nevýhodný. Sázka na revoluční změny, které uchvátily Blízký východ, zkrachovala. Na tomto pozadí roste vojenský a politický vliv Ruska, které dosvědčilo, že je spolehlivým pojencem.

Díky ruské a íránské pomoci si prezident Asad nejen udržel moc v alavitských provinciích, ale, jak se sám nedávno pochlubil, může obnovit kontrolu nad celou svou zemí. K tomu potřebuje obsadit Aleppo a získat zpět kontrolu nad hranicí s Tureckem, k čemuž bude potřebovat pouze několik týdnů. Pokud bude Asad úspěšný, tak povstalci přijdou o logistickou podporu ze strany Turecka. Takovýto vývoj událostí nemůže žádným způsobem ohrozit bezpečnost Spojených států, ale v sázce je jich prestiž.