Naše společnost je v klimatické krizi a čas k jejímu řešení se rychle krátí. Jak loni na podzim upozornila zvláštní zpráva Mezivládního panelu pro změny klimatu při OSN, nepodaří-li se nám do konce příštího desetiletí v celosvětovém měřítku zásadně omezit emise oxidu uhličitého ze spalování uhlí, ropy a plynu, svět se nevyhnutelně oteplí o víc než 1,5 stupně Celsia. Dopady klimatických extrémů se násobně zhorší a budou hrozit potenciálně nezvratné důsledky, včetně hromadného vymírání druhů.
První příznaky počínajícího klimatického kolapsu přitom můžeme pozorovat na vlastní oči tady a teď. Mnohaleté sucho pustoší krajinu České republiky i okolních zemí a způsobuje mimo jiné růst cen základních potravin. Stupňující se extrémní počasí již dnes ničí živobytí milionů lidí po celém světě a prohlubuje společenské nerovnosti, stejně jako příčiny chudoby, hladu a ozbrojených konfliktů. Tak jako v celém světě, i u nás dopadají změny klimatu především na ty nejohroženější, kteří nejméně zodpovídají za jejich příčiny.
Udržení oteplení pod 1,5 stupně Celsia podle klimatologů předpokládá snížit do roku 2030 emise bezmála o polovinu. To by v bohatých zemích, jako je Česká republika, znamenalo mimo jiné zcela skončit s těžbou a spalováním uhlí. Český stát ale žádný plán pro konec uhlí nemá a i nadále upřednostňuje zájmy uhlobaronů před právy svých občanů. Namísto rozvoje čistých zdrojů a podpory spravedlivé transformace ekonomiky česká vláda prolamuje limity těžby na dole Bílina a umožňuje uhlobaronům prodlužovat životnost starých uhelných elektráren jako Chvaletice či Počerady, které ničí klima i naše zdraví škodlivými emisemi.
Toto selhání je tím horší, že po technické stránce konci uhlí nic nebrání. Pokud dostatečně snížíme spotřebu a rozvineme potenciál, který mají obnovitelné zdroje, můžeme se spalováním uhlí skončit nejpozději právě do konce příštího desetiletí. Již dnes rok co rok vyvážíme nesmyslně obrovské množství energie. Mnohé ze zastaralých elektráren tak můžeme zavřít hned a tím bychom měli začít. Tváří v tvář škodlivosti uhelné energetiky a dostupnosti alternativ je jakákoliv její další podpora neospravedlnitelná. Potřebujeme konec doby uhelné a potřebujeme následně ukončit spalování i všech ostatních fosilních paliv.
Postupující rozvrat klimatu, způsobovaný fosilním průmyslem, ohrožuje práva naše i budoucích generací – včetně práv garantovaných Ústavou a Listinou základních práv a svobod, jako jsou právo na život, právo na příznivé životní prostředí či právo na ochranu zdraví. Tím, že navzdory cílům Pařížské klimatické dohody nedělá český stát pro zmírnění oteplení a odvrácení změn klimatu, co je třeba a nesnižuje emise skleníkových plynů dostatečně rychle, selhává ve své povinnosti tato práva chránit.
Protože ani opakovaná varování vědců, ani nesčetné petice, ani pokojné demonstrace změnu nepřinesly, nevidíme jinou možnost, než přistoupit k nenásilné občanské neposlušnosti. Nemůžeme s čistým svědomím přihlížet tomu, jak nás světové vlády svou podporou fosilního průmyslu vedou do klimatické katastrofy a okrádají nás tak o budoucnost. Považujeme za právo i povinnost občanů nenásilně se vzepřít zákonům, které udržují tuto nespravedlnost a domáhat se tak nápravy.
Oznamujeme proto, že se během akčních dnů v průběhu letošního Klimakempu, od pátého do sedmého července, hodláme postavit uhelnému průmyslu do cesty vlastními těly. Nenásilnými blokádami fosilní infrastruktury budeme žádat konec doby uhelné a spravedlivý přechod k obnovitelným zdrojům energie – a zveme všechny, kteří s námi souhlasí, aby se k nám připojili.
Za iniciativu “Občané za konec doby uhelné”
Marika Volfová
Jan Polášek, mluvčí
Výzvu podporují:
Limity jsme my
Calla - sdružení pro záchranu prostředí Greenpeace Česká republika
Hnutí DUHA - Friends of the Earth Czech Republic
NESEHNUTÍ
NaZemi
Extinction Rebellion Česká Republika
Petr Doubravský, studentský aktivista, organizátor stávek za klima
prof. RNDr. Pavel Kindlmann, DrSc., biolog
Táňa Fišerová, aktivistka, herečka a bývalá poslankyně
Mgr. Ing. Jan Blažek, katedra environmentálních studií FSS MU
Mgr. Martin Černý, katedra environmentálních studií FSS MU
Mgr. Tomáš Chabada, katedra environmentálních studií FSS MU
Vojtěch Pelikán PhD., katedra environmentálních studií FSS MU
Eva Fraňková PhD., katedra environmentálních studií FSS MU
Jiří Zemánek, historik umění
PhDr. Matěj Stropnický, novinář a politik, Osečany
Magdaléna Šipka, básnířka a teoložka
Ivan Buraj, umělecký vedoucí HaDivadla
Martin Dokupil Škabraha, filosof
Edvard Sequens, energetický konzultant
Pavel Sterec, výtvarný umělec a vysokoškolský pedagog na FaVU VUT v Brně
Jan Piňos, ekolog
Adam Borzič, básník, šéfredaktor literárního obtýdeníku Tvar
Mgr. Arnošt Novák Ph.D., sociolog
Václav Magid, umělec a vysokoškolský pedagog
Lukáš Likavčan, environmentální filosof
RnDr. Naďa Johanisová, Ph.D., ekologická ekonomka
Mgr. Christian Kerschner, M.Sc., Dr., ekologický ekonom
Jakub Patočka, šéfredaktor, Deník Referendum
Apolena Rychlíková, dokumentaristka, redaktorka A2larm
Mgr. Alexander Ač, PhD., Czechglobe, ekolog
prof. Dr. Milena Bartlová, historička umění a vysokoškolská pedagožka
Mgr. Marek Lahoda, doktorand fyzické geografie na PřF MU a CzechGlobe, AV ČR
prof. RNDr. Ing. Michal V. Marek, DrSc., ekolog
Mgr. et Mgr. Anna Segečová, doktorandka RECETOX MUNI a Czechglobe, AV ČR
Ing. Katarína Sendecká, doktorand MUNI a Czechglobe, AV ČR
Tomáš Jungwirth, právník a analytik Asociace pro mezinárodní otázky
Pavel Jungwirth, fyzikální chemik
Anna Remešová, šéfredaktorka Artalk.cz
Jan Bierhanzl, Ph.D., filosof a vysokoškolský pedagog
PhDr. Marta Kolářová, Ph.D., socioložka
Tomáš Tožička - ředitel Institutu dokumentárního filmu
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
