Oldřich Fischer: Nedivím se údivu Samkové, že nejsou anekdoty na advokáty

13.08.2016 19:15

Paní Samková se ve svém příspěvku v Parlamentníchlistech.cz divila, proč nejsou anekdoty na advokáty. Dovolil bych si její údiv přivést na správnou míru svým příspěvkem.

Oldřich Fischer: Nedivím se údivu Samkové, že nejsou anekdoty na advokáty
Foto: Hans Štembera
Popisek: Klára Samková

Vážená paní Samková. Nedivím se Vašemu údivu, že nejsou anekdoty na advokáty. Naposledy jsem viděl takové vtipy v časopisech vycházejících snad do roku tak 1948. Pozdější si nevzpomínám. V kreslených vtipech měl každý advokát samozřejmě profesní šaty. Jako řezníci měli šaty „ pepito“, lepší politruci idejí Vatikánu něco jako saka po dospělém bráchovi, ve fialové barvě, (něco jako naši novodobí podnikatelé po roce 1990 ). Advokáti měli něco jako „pepř a sůl.“ Světlé obleky, samá svislá krátká čárka. Jinak je ve vtipech nemalovali. Těžko si dnes představit dělat vtipy na tak společensky výjimečnou kastu. I tvůrci vtipů mají pud sebezáchovy. Msta by neznala mezí. Proti tomu je „ turban jako bomba“ - legrace. Kasta, která s náklady pouze na úzce výlučnou školu dosahuje neskutečných zisků.Za radu babičce – odměna pět milionů. Plus soud za další odměnu téhož, padesát milionů. Nebo za pár let ve státním podniku- prý miliardu. To nevydělá za život ani vynálezce kontaktních čoček. Nebo ani sto inženýrů čehokoliv lidského. Strojaři, elektro, stavební, atd. Tato kasta se vymkla normálnímu lidskému životu. Když se řekne „advokát“, tak se rozhostí ve společnosti ticho. Asi jako se lidé báli inkvizice.

Do nedávna. A už zase. Krásný příklad z historie. Právník Jan z Pomuku oholil i krále Václava o majetek v Kladrubech. Náklady na výzkum, vývoj – nulové. Ujišťuji Vás , že rovněž rozdíl mezi právníkem a advokátem by v soutěži „Aj můdrý zchybí „ znal tak nejvýš jeden z deseti. Snad je mezi nimi rozdíl jen ve výši účtovaného .“palmáre“. Obyčejný člověk hledající spravedlnost dá například za první schůzku šest tisíc. Právník nezařídí nic. Chce další schůzku. Občanovi nezbyde než odejít. Je o dalších šest tisíc chudší. Tady všechen humor vyprchá. Soudy – ruleta pro obzvlášť bohaté. Tady snad fungují úplně jiné emoce. Řadového občana začínají napadat divné myšlenky. Jako : Pryč s okovy „takovéto demokracie“. I Vám dokonale zřejmě uniká pohled obyčejného občana a vše vidíte jenom zhůry. Od nadlidí. 

Už jenom výběr těch co budou smět se členy této kasty stát. Ti, co se na školu výrobců i exekutorů hlásí, jsou všichni chytří. Přijímací testy , dle mne neeliminují ty chytré, ale vyřazují ty, co projeví i byť náznak jakéhosi občanského vnímání práva. Přijati jsou výhradně ti nezatížení jakýmkoliv občanským svědomím. Navrhuji ,aby odpadly nedokonalé testy kterými může ke studiu proniknout náhodně i někdo s lidskou morálkou. Stačilo by ,aby uchazeči o studium, byli rentgenováni. Tím by se mohlo vyloučit , aby se ke studiu dostal někdo ( nedej bože ) s rovnou páteří. Snad by se mohlo zamhouřit oko nad těžkou dabl skoliózou páteře. Ideálem je neexistující páteř. 

Jak fungují zákony, pro obyčejné lidi, popisuji ve svém příspěvku Ostraha.Žádné noviny se ho neodvážily zveřejnit. Jako celou řadu jiných mých příspěvků . Jako například : Matematika vězeňství. Cena vzdělání. Ty méně závažné ( asi 25 ), si troufly uveřejnit Parlamentní listy. Pod mým jménem. Uvádím teď pohled řadového občana. 

Ostraha. 

V běžném, velkém obchodě s potravinami, je za vstupními dveřmi před pokladnami prostor na přendání nákupu z vozíků do tašeka pak se odchází. Na pořádek má dohlížet ostraha. Ta je většinou v prostoru se zbožím a má dohlížet , jestli se nekrade. Často vejdou i dva mohutní, (někdy tři), nebílí zákazníci. Jeden má velkou tašku a zůstane v prostoru před pokladnami.Druhý , s menší taškou jde nakupovat.Vozík si nevezmea nákup dává do tašky. U pokladny vyndá z tašky jedno pivo a zaplatí. Taška však má dvě dna.Dojde k druhému zákazníkovi a pivo vypijí. Mezitím nenápadně přemístí nákup ze dvojitého dnado velké tašky .Pak jde jeden z nich nakupovat znovu. Po čtyřech pivech mají hotov velký nákup a odejdou. (Dvě lahve žitné , dvě šišky salámu , konzervy atd. ) Stěží to unesou. 

Zadrží-li nakupujícího zákazníka ostraha nebo pokladní ,tolik se zase neděje. Lup u pokladny nepřesahuje 6000Kč. Tudíž je to jen přestupek. Jeho kamaráda se to vůbec netýká,protože neprošel pokladnou a i jeho velká taška je nedotknutelná. Zadržení lupiče je pro ostrahu i pro zaměstnance obchodu vysoce riskantní. Mohutný zloděj je samozřejmě invalidní důchodce. Kdyby se ho kdokoliv dotkl ,tak druhý dosvědčí ,že se zadrženým smýkali a přitom samozřejmě zloděj utrpí „úraz páteře„ a úspěšně žaluje ostrahu o celoživotní poškození zdraví a o následnou celoživotní úrazovou rentu. Zavolají –li zaměstnanci a ostraha policii , tak pro ně, nekonečné době, přijedou. Zkontrolují zdali zadržený není celostátně hledanou osobou ,a tím to pro ně skončilo. Zase odjedou. Jediný klad: ostraha,s laskavým svolením policie, se dostane k nahlédnutí do občanského průkazu a může si opsat jméno a bydliště zadrženého. V Rakousku by mu dala pouta už ostraha a s policií by odjel na stanici. Jelikož zadržený má trvalé bydliště třebav Bohumíně nebo i v Kapušanech a už tam řadu let nebyl, tak vymahatelnost práva je nulová. Nadnárodní vlastník obchodu ukradené zboží strhne zaměstnancům
a ostrahu vyhoděj. Pokladní , často dívky ze Slovenska,a i ostraha pracují v podstatě za minimální mzdu.Pro ně je často sankce nadnárodního koncernu finančně likvidační. Navíc je ostraze a zaměstnancům obchodu „ invalidy“ vyhrožováno ,že si na ně všichni nebílí po pracovní době počkají a vyloupou jim oči. Po pracovní době, (tak zvláště v příměstské oblasti ), na sebe pak všichni zaměstnanci prodejny čekají , a odcházejí na autobus, plni strachu,společně. 

Osobní zkušenost. 

Osobně považuji demonstrace občanů u romských oblastí za naprostý omyl. Jedinou cestu vidím, aby všichni zaměstnanci „lidskoprávních organizací“ a i jejich rodiny,jako Kocábovci,Šimůnkovci a ostatní co jim ročně protečou pod rukama miliardy, byly povinně ubytováni i se svými rodinami, v tak zvaných vyloučených lokalitách, a úřady měli výhradně, například v Matiční ulici. A to uzákonit. Kdo to nedodrží by měl,jít na pár let ,do tepláků, například na Bory. 

Vytvoření nejrůznějších společenských kast před zákonem, s nejrůznějšími výsadami, už připomíná středověkou Indii.Takhle asi vypadala demokracie krátce po Bílé Hoře. U poslanců je výsad jako ve středověku. Snad jim dosud chybi, nad všemi Čechy, právo „První noci.“

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Radek Rozvoral byl položen dotaz

Neslibujete nesplnitelné?

Opravdu jde ještě změnit migrační pakt, když ho podezřele narychlo EP před volbami odsouhlasil? A jak chcete zrušit green deal? Jsem pro, ale myslím, že je to nereálný slib.

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Ivo Strejček: 20 let členství ČR v EU - pozitiva se hledají těžko

12:17 Ivo Strejček: 20 let členství ČR v EU - pozitiva se hledají těžko

Dvacet let od vstupu České republiky do Evropské unie je významným výročím v historii naší země a za…