Indicií, ba i důkazů, že i „na tomto šprochu může být pravdy trochu“, přibývá. Velmi signifikantním rozměrem této problematiky se stává naprostá informační blokáda tohoto tématu ze strany oficiálních médií; po hořkých zkušenostech s těmito ideologickými velkovýkrmnami plnými nestoudných lhářů chrlících zvrácené sugesce si můžeme být téměř jisti, že co uvrhnou do informační klatby, to obsahuje pravdu náramně nebezpečnou našim morálně nemocným mocným. A právě Světovláda je pro naše presstituty stejným tabu jako Area 51 pro občany USA. Zdá se, že v pozadí většiny megalumpáren skutečně stojí bezohlední jedinci, kteří si už dávno zodpověděli existenční otázku „Být či nebýt?“ způsobem jim vlastním.

Přeskočme však temnou historii (Chazary, Rockefellery, Rothschildy, Morgany a další) jakož i tajné organizace nejmocnějších lidí světa (zednáře, Bilderberg, Trilaterární komisi, Římský klub apod.), dokonce i Vatikán, americkou Federální banku, Mezinárodní měnový fond a nadnárodní zločinecké organizace! Ignorujme i jejich věrné poskoky u nás (kolaboranty, vlastizrádce a nenasytné chamtivce v naší politice), neztrácejme čas popisováním „zásluh“ Vondry, Schwarzenberga, Bělobrádka, Teličky, Dienstbiera, Kalouska, Bendy, Duky, Němcové a dalších našich elitářů! Pro tentokrát se zaměřme jen na zničující strategii samotnou, na cíle šílených vládců světa, na jejich projevy v současném dění a v našem každodenním životě!

Abychom ji však pochopili, musíme opustit náš pohled na život, naše hodnotové priority, na etické pilíře naší civilizace. A tak si zkusme představit, že už máme všechno. Absolutně všechno! K tomu navíc gigantické bohatství v bankách, které už ani nedokážeme proinvestovat, abychom měli ještě víc. Začínáme věřit, že svět je jen náš, že my jsme jeho vlastníky a máme právo rozhodovat o tom, co se s ním bude dít. Jenomže je tu 7,5 mld lidí, kteří konzumují „naše“ přírodní a potravinové zdroje, ničí „náš“ vzduch a „naše“ oceány, zabírají nám „náš“ životní prostor, ohřívají „naši“ planetu, stěžují si na platy v „našich“ továrnách atd. Co s tím? Právě proto musíme s hrstkou podobně smýšlejících samozvanců dát hlavy dohromady a vymyslet, jak to zařídit, aby se vše vyvíjelo, jak potřebujeme, aniž by tupí občané (podlidé) všech zemí vytušili, co se to vlastně děje.

Nejprve musíme nastartovat přísně utajenou a dobře maskovanou genocidu, jejímž výsledkem bude zredukování celosvětové populace ze současných 7,5 mld na 0,5 až 1 mld lidí; toto množství plně postačí k zajištění naší existence, více otroků netřeba, byla by to zbytečná zátěž. Otroky se však stanou jen ti, kteří nám budou vděčni za to, že jim umožníme otrocky pracovat a necháme je přežívat (ovšem jen do důchodového věku, jako penzisti jsou nám k ničemu); ponecháme jim ovšem iluzi svobody (cestování, nákupy, řečičky, sňatky, výběr škol a zaměstnání apod.), aby je náhodou nenapadly nepěkné věci.

K redukci populace skvěle poslouží řada nástrojů: