S pousmáním pročítám různá vyjádření či diskusní příspěvky některých lidí, kteří si o sobě myslí, že jsou středem vesmíru a jejich inteligence je bezbřehá až do té míry, že jsou schopni opakovat po mainstreamu i to, že jejich matka je sekačka na trávu.No a tvrzení o tom, že jsem placen Kremlem a agentem Ruské rozvědky ve mě vyvolávají doslova výbuchy smíchu. Lidská hloupost opravdu nezná žádné hranice. Ten, kdož mě nazývá bolševikem se již trochu přibližuje k tomu, co vlastně jsem. Ano-jsem zastáncem komunistických idejí vycházejících z Marxistického pojetí světa.Kdo však dnes ví, co je Marxistické pojetí světa?? Především to vědí špičky kapitalistického systému, které mají Marxismus nastudován lépe než mnozí komunisté. Také proto se ho bojí jako čert kříže, protože jsou si jasně vědomi toho, že při jeho aplikaci by přišli o své bezpracné zisky a nebylo by možno dělníky vykořisťovat. Jsem přesvědčen, že kdyby si mladí lidé nastudovali alespoň třetinu Marxismu tak by pochopili, že tato ideologie je pragmatickým východiskem z globálních krizí ekonomického rázu, což následně eliminuje možnosti krizí společenských. To ovšem platí za předpokladu, že Marxismus nebude překrucován a tendenčně upravován, na což jsme v minulosti značně doplatili a tento systém utrpěl neoprávněně značnou újmu. Dost možná právě proto jsem nazýván i volem, protože se držím systému, jenž byl údajně odvržen. Možná je to hra se slovy, ale já jsem přesvědčen o tom, že Marxismus odvržen nebyl, ale byli odvrženi ti, kteří jej deformovali a upravili si jej jako nová mocenská elita k obrazu svému, což už v žádném případě Marxismus nebyl. Zářným příkladem zásadní deformace Marxismu je viditelná v Severní Koreji, která se vývojem dostala někde mezi otrokářskou a feudální společnost.

Dále je mnohým lidem trnem v oku má údajná proruská orientace. Neřekl bych však, že jsem prorusky orientován-spíše se dá říct, že jsem orientován internacionalisticky s jistým důrazem na Českou republiku. Nejsem však ochoten papouškovat nesmysly pana Klvani, Schwarzenberga nebo rektora jihočeské univerzity Grubhoffera. Těmto samozvaným rádoby elitám velmi vadila Zemanova cesta do Moskvy k oslavám sedmdesátého výročí konce druhé světové války. Je pravdou, že válka neskončila v Moskvě, ale lidé sovětských národů nesli největší břímě války a na jejich straně bylo daleko nejvíce obětí. Nechci tím nikterak snižovat hodnotu obětí ostatních zemí, ale skutečnost je taková, že nebýt obětí Sovětského lidu tak kdo ví jak by svět skončil. Rusko dokázalo, že si svých obětí váží a nezapomíná. To je velmi pozitivní signál, který byl mnohými u nás v České republice znevažován. Dá se to říci i tak, že jsme v područí Německa a USA natolik, že již nemáme koule na to, abychom náležitě uctili památku  vlastních obětí, natož památku sovětských vojáků. Zcela zcestné je jakékoliv spojování konce války s událostmi z roku 1968. To je zcela jiná a nesouvisející kapitola.