Dost možná je to těžko uvěřitelné, ale jsme zotročenou zemí a stejně s námi většina zemí v Evropě. Novodobé otrokářství je sice úhledně zabaleno v lákavém obalu, ale všímavý člověk je schopen toto vnímat, a to i přestože ekonomická situace české občanské společnosti se o trochu zlepšila a nezaměstnanost je minimální.

Proč tedy říkám, že každý z nás si živí svého Němce? Tento fakt je dán naší ekonomickou strukturou, vlastnictvím výrobních prostředků a přímou závislostí naší ekonomiky na zakázkách ekonomiky německé, potažmo EU, kterou Německo ovládá. V rámci takzvané efektivity výroby je samozřejmě česká firma nucena zadanou výrobu realizovat za mnohem nižší cenu, než je obvyklé v Německu. Tomu se přeci říká byznys. Ano - máme volbu. Takovou zakázku vzít nemusíme. Jenže pro nejsilnější ekonomiku Evropy není problém tuto výrobu přesunout v rámci EU třeba do Rumunska, Bulharska či úplně jinam. Potom nebudeme mít vůbec nic - tedy krom nezaměstnanosti. Jde v podstatě o vydírání, kterému se honosně říká vyjednávání o ceně zakázky. Existuje mnoho dalších aspektů těchto procesů, které je však zbytečné rozepisovat, neb fungují stejně tak, jak je výše uvedeno, a naší ekonomice moc velká možnost volby nezbývá. Musíme si natvrdo přiznat, že jsme zemí podřízenou, a nikoliv rovnocenný partner.

Můžeme samozřejmě spílat vládě, ale to je v podstatě zbytečné. Současná vláda s tímto stavem nemůže nic dělat, i kdyby byl Babiš pozlacený. Současnost je totiž výsledkem práce či ne práce Václava Havla, Klause, Ježka, Dyby, Kočárníka, Dlouhého a jim podobných. To oni manévrovali s naší zemí tak, že je v područí a naši dělníci pracující na ty německé. Nemluvě o tom, jak obrovské prostředky jsou z naší země vyváděny ven dceřinými firmami ke svým matkám. Viz Kaufland, banky, škodovka atd.