Někdo by řekl, že záleží na úhlu pohledu. Do jisté míry se s tím dá i souhlasit, ale nevysvětluje to nic. Největší krádeží komunistů bylo prý znárodňování po roce 1948. proč se však znárodňovalo? Bylo to jen kvůli změně systému z kapitalistického na socialistický? Tento aspekt samozřejmě hrál svou nezastupitelnou roli, ale nebyl zdaleka jediným. Zde leží další zásadní otázky, o kterých se prakticky nehovoří. Vzdělaní lidé po válce pochopili, že druhá světová válka nebyla jen válkou o území nebo zdroje, ale byla také válkou za globální ovládnutí ekonomické formace. Tedy boj kapitálu o další a větší kapitál. Lidé pochopili ohraničenost kapitalistického systému, jeho brutalitu, ale i to, že byl jednou z příčin války. Lidé měli v živé paměti mnoho těch podnikatelů, kteří v zájmu svého byznysu kolaborovali s nacisty, kteří se neštítili udávat své zaměstnance či kolegy. Vědělo se, že mnoho politiků kolaborovalo – viz případ Emanuela Moravce, kterému se chtě nechtě podobá i politika Bohuslava Sobotky ve vztahu k EU. Vědělo se, že katolická církev s nacisty kolaborovala také. Vědělo se, že spousta lidovců vstoupila do Agrární strany, jež byla kolaborantů plná. Velmi důležité bylo i pochopení toho, že moc ekonomická se dá transformovat v moc politickou, čímž následně dochází ke zvyšování ekonomické moci a k ovládání většího a většího dílu ekonomické formace s možnými neblahými společenskými dopady. K tomu, aby bylo dosaženo hmatatelných výsledků a byla eliminována moc elit či nepřátel národa, tak musel být proveden radikální řez. Samozřejmě došlo k mnoha přehmatům a chybám, ke kterým by docházet nemělo, ale vezmeme-li v potaz překotnost doby, zničené hospodářství, zem prošpikovanou kolaboranty a zrádci, tak se jen divím, že to vše proběhlo více méně hladce. Znárodnění však nelze nazývat krádeží. Šlo o transformaci národního bohatství, které v zemi zůstalo a stalo se všelidovým vlastnictvím, sloužícím ku prospěchu všech občanů republiky.