Bankovní sektor je z valné většiny v soukromých rukách a ovládá ekonomický i společenský systém. Vlastníci těch největších bank a bankovních korporací jsou pouzí jednotlivci s obrovskou mocí sahající neuvěřitelně daleko, praktikujíc metodiku sicilské mafie. Tedy jde svým způsobem o kriminální živly s takřka nemožnou možností jakéhokoliv stíhání nebo odsouzení. Banky jako takové už dávno nejsou institucí věnující se pouhému půjčování peněz nebo k jejich ukládání a úročení. Banky či jejich představitelé se zásadním způsobem vměšují do politiky, ovlivňují zákony a vydírají společnost. Státy jsou nepřímo ve vlastnictví bank skrze státní dluhy. Mnohé z těchto dluhů byly vytvořeny zcela účelově a to ve smyslu zadlužení národů, které tímto de facto ztratili svou svobodu. To je příklad České republiky, Slovenska, Maďarska, Rumunska a dalších zemí. V současnosti je v tomto směru rozehrána hra o Ukrajinu a Řecko. Obě tyto země jsou již na pokraji katastrofy a bez skutečné pomoci skutečného přítele jsou ztraceny. Ve svém minulém článku jsem psal o složení mocenské světové struktury a samozřejmě do této struktury patří i banky. Nebylo však možné vše dát do jednoho článku, protože jeho délka je omezena a navíc – kdo čte dlouhé články. Nic to však nemění na podstatě dané záležitosti.

Mezi ty největší a nejhorší krvelačné šelmy patří i společnosti Goldman Sachs, Bank of America, Lehman Brothers, Rothschildovo impérium, Rockefellerovo impérium a k nim přímo navázané instituce jako je SB, EIB, MMF a další. Dokonce dva bývalí ředitelé Goldman Sachs se stali ministry financí USA. Skrze tyto politické funkce byla přímo ovlivňována americká legislativa, ale také vykrytí ztrát Goldman Sachs způsobených hypoteční krizí v USA, která měla za následek krizi světové ekonomiky. Tedy banky způsobili závažnou krizi, ale de facto na ní vydělaly, protože jejich ztráty vyrovnali daňoví poplatníci. Obviním-li banky, tak to však není zcela přesné, protože tyto jednaly dle zadání svých majitelů, kteří měli jasný záměr. Co je na tom všem ještě zvláštnější, je fakt, že zatím vším se táhne jako stříbrná nit židovská stopa. Bez zajímavosti není ani fakt, že nejsilnější bankovní impéria mají svá sídla právě v USA. Otázkou je proč právě v USA. Dejme tomu, že je to jen náhoda. Není však náhoda ani fikce, že bankovní sektor vytvořil svým předivem doslova pavoučí síť, do které je chyceno vše, co sebemenším způsobem souvisí s penězi a lidmi. V této síti není svobody. Bohužel lidé v této nesvobodě musí žít. Jedni z nutnosti, jiní z donucení a některým se to i líbí, protože jim to umožňuje parazitovat na ostatních. Pro mnohé lidi jsou ty potištěné papírky dokonce modlou a smyslem života. Je pravda, že s penězi není nikdy tak dobře, jako je bez nich zle a mnoho lidí tvrdí, že ještě nebylo vymyšleno nic, co by je nahradilo. Samozřejmě, že v současném společenském systému se bez nich obejít nelze, ale není pravda, že nebylo vymyšleno nic, co by je nahradilo.