Angela Merkelová se prochází s tureckým premiérem zasněženou Ankarou, zatímco na hraničním plotu (ze syrské strany) visí 40 tisíc uprchlíků. Tolik „romantická“ část nečekané návštěvy s nečekanými závěry. To ostatní už je drsná realita – a možná až příliš.
Vše nasvědčuje tomu, že kancléřka pod tlakem okolností již přehodnotila svůj přístup k imigrační vlně a je stále více nakloněna tomu, k čemu jí přímo či nepřímo vybízejí nejen její oponenti, ale i političtí souputníci a dnes už i většina "probuzených" voličů: V míře menší, větší čí úplné - zavřít hranice. Zda (a jak) to udělá, závisí právě na výsledku její turecké schůzky.
Nejspíš právě proto se rozhodla přihodit do hry o svůj další politický život i velmi riskantní "bonus": Zapojení Německa po boku Turecka do syrského konfliktu. Zní to možná zvláštně, ale další politický osud kancléřky Merkelové, zkázu Německa a potažmo i celé Evopy má stále více v rukou nevyzpytatelné Turecko - respektive prezident Erdogan.
Kdyby Německo chránilo svoje hranice, jako mladík před imigranty svoji dívku, tak jsme za vodou....

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV