Šlo o změnu poměru přidělování peněz z rozpočtového určení daní: oproti dosavadnímu systému by menší obce získávaly více a poněkud by ubylo čtyřem největším městům, tedy Praze, Brnu, Ostravě a Plzni. 

Ty totiž dostávají víc než třikrát tolik co menší obce – tedy v poměru na počty obyvatel. Premiér tehdy demonstrantům slíbil, že vláda návrh vbrzku schválí, ale to se nestalo a hledal se nějaký kompromis, neboť ODS, tradičně ve velkých městech silná, měla výhrady a označovala Kalouskův návrh za „jánošíkovský“ – tedy bohatým brát a chudým dávat. Jmenovaná velkoměsta by totiž přišla celkem o pět miliard. Petr Nečas hovořil kupříkladu o variantách přidat menším z úspor v plánovaném gigantickém ekotendru, anebo nalézt prostředky z dotací či z šetření jednotlivých ministerstev. Ubírat jen tak velkoměstům ODS prostě nechtěla. 

Měsíce se pak rokovalo a řešení odkládaly různé jiné otázky, včetně hrozícího rozpadu koalice při štěpení klubu Věcí veřejných. Mezitím se také odsunul do nedohledna obří ekotendr, takže s financemi z něj nemohl premiér kalkulovat. TOP 09 vyčítala ODS, že hledání dohody brzdí, protože ve velkých městech působí jejich „kmotři“. Starostové a nezávislí, respektive v parlamentní politice za dva roky zdomácnělý Gazdík, šli ovšem za svým. Hnutí opakovalo, že snížení rozdílu ve financích je pro ně zásadní a připomínalo, že jde o součást vládního prohlášení. Uhájit dosavadní prostředky velkoměst premiér dost dobře nemohl, a tak přece jen přišel čas na koaliční kompromis.