Ondřej Konrád: K zúžení prezidentových pravomocí dal ten nynější podnět sám

14.04.2014 11:00

Když se před více než dvěma lety vedla diskuse před přijetím ústavního zákona o přímé volbě hlavy státu, ozývaly se hlasy pro to, že by zároveň měly být rozšířeny její pravomoci. Druhá strana ale namítala: přímý mandát už sám o sobě prezidenta posiluje a naopak je třeba mu něco odejmout.

Ondřej Konrád: K zúžení prezidentových pravomocí dal ten nynější podnět sám
Foto: Hans Štembera
Popisek: Prezident Miloš Zeman

Což se nakonec také stalo, byť spíše v symbolické rovině tím, že k zastavení dosud nevyřízené trestní kauzy potřebuje prezident ještě i podpis premiéra nebo jím pověřeného člena vlády.

A příslušná novela pak také upravila pravidla odvolání prezidenta – senát se souhlasem sněmovny může podat na hlavu státu žalobu k Ústavnímu soudu nejen pro velezradu, ale také pro hrubé porušení ústavy nebo jiné součásti ústavního pořádku. A imunita platí jen v prezidentově funkčním období.

Prvý přímo zvolený prezident pak všem ukázal, že i bez větších pravomocí má dost široký prostor, třebaže se mu po pádu Nečasovy vlády mohly parlamentní strany účinněji bránit prostě tím, že by se sněmovna rozpustila a vyvolala tak rychlejší předčasné volby. Místo toho politikové ale lavírovali a nechali instalovat Rusnokovu, čili Zemanovu vládu, i když jí pak už nedali důvěru.

Přechodný kabinet tak zůstal u moci delší dobu. A jak známo i po volbách životnost „svého“ kabinetu prezident prodlužoval odklady jmenování nového premiéra. A tomu chtějí sociální demokraté do budoucna zamezit: předseda vlády Bohuslav Sobotka už má přichystaný návrh, podle něhož by musela hlava státu jmenovat premiéra do třiceti dnů od konání ustavující schůze dolní parlamentní komory. 

A novela obsahuje rovněž souhlas komory horní při jmenování členů rady České národní banky. Což je zásah do prezidentských výsad poměrně zásadní a Miloši Zemanovi se těžko bude zamlouvat. Poklud ale pro předlohu bude dostatečný počet zákonodárců, prezident je proti tomu bezbranný, neboť nemůže na rozdíl od běžných zákonů vetovat ústavní normu.

Pokud ale jde o instalaci vlády, stále mu zbydou jakési nástroje po ruce. Dobře si pamatujeme, že Zeman přece svolal ustavující schůzi sněmovny až v nejpozdějším možném termínu po volbách a nespěchal pak také se jmenováním ministrů s poukazováním na svůj zdravotní stav po tajemném nočním pádu. A samozřejmě jsou tu ještě dva prezidentské pokusy o jmenování premiéra, na které Sobotkův návrh nesahá.

Na prvý pohled se proti předloze nedá mnoho namítat, setrvávání ministrů bez legitimity sněmovny v úřadech jde proti logice voleb. A souhlas senátu s členy bankovní rady také těžko zpochybňovat. Pokud koaliční rada příští týden Sobotkově novele dá zelenou, cesta k zúžení prezidentských pravomocí bude otevřena. 

A Miloš Zeman, což sám velmi dobře ví, k tomu dal nepominutelný podnět. Kdyby se nepokoušel držet Rusnokův kabinet ve Strakově akademii co nejdéle, a ten činil různé podstatné kroky, především personální, mohl mít nadále tolik privilegií, jako jeho předchůdce. A Václav Klaus také, což je nutné mu přiznat, skulinky v ústavních pravidlech nevyhledával. 

Komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu Plus Názory a argumenty  Publikováno se souhlasem vydavatele.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: rozhlas.cz

Mgr. Lucie Potůčková byl položen dotaz

Jak je to s tou výjimkou?

I kdybysme pro teď měli výjimku z migračního paktu. Na jak dlouho by platila? Jak dlouho předpokládáte, že tu budou uprchlíci z Ukrajiny? Co když se z nich po čase stanou občané ČR? A proč bysme měli mít výjimku zrovna my, když uprchlíci (ne třeba z Ukrajiny) jsou i v jiných státech, ale třeba Ukraj...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Štefec (Trikolora): Tak kdo tady vlastně vede válku?

20:57 Štefec (Trikolora): Tak kdo tady vlastně vede válku?

Vyjádření experta Trikolory k útokům na kritiky války.