Ačkoliv bylo jasné, že zdaleka ne všechny kauzy se vlekly jen kvůli lenochodnému justičnímu aparátu, ale protože zkrátka a dobře zločinci byli nedostižitelní – a zároveň neodsouzení – kdesi v exotických dálavách. Anebo šlo o důkazně komplikované kauzy, protahované nadto sériemi odkladů a námitek z dílen obratných obhájců.

Nápadů, jak tuneláře a podvodníky vrátit zpátky do soukolí spravedlnosti sice bylo poměrně dost, ale povětšinou narážely na to, že je prezidentská amnestie specifická a vlastně nezrušitelná. Ledaže by ji anuloval evropský soud. Ale to těžko čekat, když jde „jenom“ o zloděje a podfukáře, třebaže silného kalibru a nikoli o omilostněné brutální příslušníky jakéhosi autoritativního režimu.