Od té doby ovšem v Dunaji i ve Vltavě uplynulo hodně vody a Černínský palác se po lidech mimo své kapacity ohlížet nemusí. Paní Livia by v nové roli jistě ostudu neudělala a vzájemné vztahy nenapnula. Ale těžko nesouhlasit s šéfem Černínského paláce, že je to „velmi neobvyklá myšlenka“. Stejně jako se Schwarzenbergovým dodatkem, že to vypadá jako by se nynější prezident chtěl odvděčit za podporu v kampani." Mohlo by se dodat, že za podporu poměrně mohutnou a prakticky celé Klausovy rodiny. Premiér sice vzápětí ministra pokáral, že o návrhu mluví na veřejnosti, ale těžko něco namítat proti argumentu, že velvyslanec v tak blízké zemi by měl být profesionál s diplomatickou zkušeností. I když paní Klausová v roli první dámy jistě obstála, třebaže se řady prezidentových cest nezúčastňovala a spíše stála během celých deseti let v pozadí. De facto jedinou její kvalifikací je pak slovenský původ. Je ovšem neobvyklé, aby zemi zastupovali rodáci z toho kterého státu, podobný případ bychom asi těžko. Snad jen Rudolf Slánský trávil dětství za války v moskevské emigraci a pak se stal naším ambasadorem v Rusku. Ale právě v oněch 90. letech, kdy byla ještě o kariérní diplomaty nouze. Jistě, nebylo by to nic proti ničemu. Ale jak řečeno, zároveň není původ žádným doporučením.
Zda se odcházející prezident na takovém nápadu se svým nástupcem dopředu domluvil, samozřejmě nevíme. Je ovšem faktem, že několik vládou projednaných jmenování vyslanců nakonec nepodepsal. Byl mezi nimi i právě příští ambasador v Bratislavě. Proč nechal Václav Klaus rozhodování na Miloši Zemanovi, se můžeme jen dohadovat. A veřejnost si o celé věci jistě bude myslet své. Zřejmě cosi podobného, jako Schwarzenberg. Návrh je to skutečně nevšední a zrovna dobře nevypadá. Lidem už rozdávání různých trafik určitě příliš nevoní. Táhne se za nimi totiž neodbytný odér politikaření.
Komentář zazněl v pořadu Názory a argumenty na Českém rozhlase Plus. Publikováno se souhlasem vydavatele.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: rozhlas.cz
