Ondřej Konrád: Právo mluvit a mluvit

19.09.2014 7:27

Asi bychom těžko hledali řadového občana hájícího právo poslanců trávit u řečnického pultíku ve sněmovně libovolně času. Naopak, mnohým lidem se musí zdát některé projevy zákonodárců neúnosně dlouhé a plné nadbytečností. Zejména když má sněmovna na programu něco tak podstatného, že rokování přímo přenáší Česká televize.

Ondřej Konrád: Právo mluvit a mluvit
Foto: Hans Štembera
Popisek: Poslanecká sněmovna ČR

Což se ovšem dnes už děje poměrně málokdy, podstatně častější to bylo v transformačních 90. letech, z nichž si veřejnost ještě pamatuje některé do široka rozmáchlé řečníky. Jakým byl kupříkladu sociální demokrat Josef Wágner, později za podporu rozpočtu z dílny Klausovy menšinové vlády ze strany vyobcovaný.   

A předlouho hovoříval – před prakticky prázdným sálem – také sládkovský poslanec Krejsa, vůdčí postava tehdejších obstrukcí. Samozřejmě marných, republikánská strana nemohla výrazně podržet nic. Obstrukce se ovšem dějí podnes, akorát k nám zaplaťbůh jen zprostředkované doléhají informace o rétorických maratónech opozice.  

Na dynamické jednání bez zbytečných řečí navyklý podnikatel Andrej Babiš by ale zřejmě rád, aby se únavné a stále totéž opakující projevy omezily. Místopředsedkyně sněmovny Jaroslava Jermanová z hnutí ANO to navrhla včlenit do novely jednacího řádu sněmovny, která má projednávání zákonů učinit průhlednější.   

Podle návrhu paní místopředsedkyně by měla být vymezena délka jednotlivých vystoupení, k nimž by se diskutující navíc měli hlásit výhradně písemně. Nikoli tedy vstupovat spontánně znovu a znovu do debaty, třebaže je přitom zachováváno pořadí hlásících se o slovo. Každý poslanec by mohl vystoupit k jednomu tématu pouze dvakrát a vždy maximálně v délce deseti minut.  

A Jermanová navrhla i uzákonit takřečené „legislativní stopy“, to znamená, že by předkladatelé návrhů museli uvést, kdo se na přípravě podkladů podílel, což by mělo zabránit vlivu lobbistů na legislativní proces.  

Zástupci dalších stran se ale limitovaným projevům brání, především opozice říká, že by šlo o potlačení jejích práv, podle všeho nejsou pro omezení výstupů ani mnozí koaliční zákonodárci. Vždyť se napříště sami mohou ocitnout v nevládních lavicích. A třeba poznamenat: parlament je cosi jako „chrám“ střetu názorů.   

A případná bezuzdnost některých řečníků představuje daň demokracii. S níž je třeba se smířit. Přestože poslouchat to vše může být značně úmorné. Málokterý zákonodárce je také ochoten a schopen absolvovat dlouhé hodiny projevů. Kdo chce, může si dodatečně stejně vše přečíst slovo od slova ze stenografického záznamu ve sněmovních tiscích.  

Hnutí ANO návrh zatím stáhnout nemíní, že by ale prošel, je krajně nepravděpodobné. Snad kdyby někdy v budoucnu začalo sněmovnu zahlcovat vícero podobně extenzivních řečníků, jaké jsme vzpomněli úvodem, ještě ráda by se dolní komora k myšlence omezení projevů vrátila. Ale i tehdy by to bylo vnímáno jako dost problematické. Vždycky by byl po ruce argument, že poslanci zastupují voliče a nemohou být ve verbálních projevech limitováni.

Komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu Plus Názory a argumenty  Publikováno se souhlasem vydavatele.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Český rozhlas

Mgr. Lucie Potůčková byl položen dotaz

Jak je to s tou výjimkou?

I kdybysme pro teď měli výjimku z migračního paktu. Na jak dlouho by platila? Jak dlouho předpokládáte, že tu budou uprchlíci z Ukrajiny? Co když se z nich po čase stanou občané ČR? A proč bysme měli mít výjimku zrovna my, když uprchlíci (ne třeba z Ukrajiny) jsou i v jiných státech, ale třeba Ukraj...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Vladimír Ustyanovič: Who is who neboli Kdo je kdo

8:22 Vladimír Ustyanovič: Who is who neboli Kdo je kdo

Paní Černochová se zase "vyznamenala". Spolu s premiérem Fialou a také s bakalářem Lipavským, kdy si…