Knižní trh je permanentně nabitý kuchařkami všech druhů, proveniencí a úrovní, recepty, mnohdy na více stranách, jsou ve většině obrázkových magazínů, existují specializované labužnické časopisy. A především: před televizními kamerami se vaří, peče, dusí, smaží, griluje, míchá, krájí, seká, zadělává, kuchá, obaluje a tak dále, až se z toho člověku hlava točí, jako kdyby ji vstrčil do mixéru.

V letech devadesátých to bylo ještě v plenkách a prvé soukromé televizní stanice kupovaly zahraniční seriály s mistry kuchařského umění, často nejen otevírající oči v tomto směru zanedbanému českému národu, ale i celkem zábavnými. Kupříkladu Brit Ainsley Harriott cestoval s příručním grilem křížem krážem planetou a vtipně i inspirativně ukazoval, co vše skvělého se dá vytvořit na roštu a s dřevěným uhlím.

Sympaticky působil, a určitě leckomu dodával odvahu pustit se do neznámých kreací také Ainsleyho celosvětově slavnější krajan Jamie Oliver. Který skoro pokaždé také prozradil nějaký drobný a přitom obecně platný poznatek či trik, k němuž by se prostý laik jen tak nedostal. A když začala televizní výuka z domácích zdrojů, čili od českých mistrů, obvykle prošlých zahraničními stážemi a angažmá, také mělo smysl je sledovat při práci.

Širokým publikem akceptovaný obor ovšem stále víc kynul, abychom zůstali u příslušné terminologie. Dlouhá léta předtím soukromě vychvalované kuchařky z řad pop-kulturních hvězd se s chutí dělily o své zkušenosti, kupříkladu zpěvačka Eva Pilarová. A tehdy ovšem nebylo co namítat. Brzy se však knižní pulty už prohýbaly vedle skutečně užitečných labužnických knih, včetně specializovaných na různé národní kuchyně, i spoustou příslovečné hlušiny.