Jejich rozhodnutí zároveň neznamená, že by jeho působení v této funkci bylo nelegální a že by v ní měl neprodleně skončit. V neposlední řadě nejde o definitivní verdikt, proti kterému by se nešlo odvolat. Mimo jiné to neznamená, že názor úředníků na nutnost předkládání negativního lustračního osvědčení členů kabinetu je správný.  

Nahlédne-li člověk do tzv. lustračního zákona, nevyčte z něj striktně, že by to byla nutná povinnost pro výkon ministerské funkce. Předkládání osvědčení je spíše zažitá praxe, která bývá uplatňována při vstupu daného člověka do vlády. Jedinec mířící do takto vysokého postu by neměl mít problém s tím, aby vyžadovaný dokument předložil. Pochopitelně pod podmínkou, že jím může doložit, že se dle znění příslušného zákona nezapletl s komunistickou státní bezpečností.  

Andrej Babiš negativní lustrační osvědčení dodat nemohl. Bez jeho přítomnosti ve vládě by Sobotkův kabinet nevznikl. Miloš Zeman kvůli tomu upustil od zaběhnuté praxe a zmiňovaný dokument nepožadoval. Teoreticky by tak měl být potrestán přinejmenším stejně jako premiér. Podle ústavy to však není možné. Jak se v ní píše, prezidenta republiky nelze po dobu výkonu jeho funkce zadržet, trestně stíhat ani stíhat pro přestupek nebo jiný správní delikt. Proto ho úředníci pokutovat nemohli.  

Postihli pouze Bohuslava Sobotku. Jeho úřad ho obhajuje tím, že podle služebního zákona se povinnost předkládat lustrační osvědčení na ministry nevztahuje. Nedodali však podstatnou věc. Tento zákon byl sice přijat, ale za více než deset let nevstoupil v platnost.  

Zkrátka na to, zda jsou ministři před svým jmenováním povinni předkládat lustrační osvědčení, neexistuje jednoznačný právní názor. Autoritativně o tom může rozhodnout pouze pravomocný verdikt soudu. Tento spor tudíž nemůže vyřešit přestupkové řízení v Praze 1.  

Zároveň je třeba zdůraznit, že by k němu vůbec nedošlo, kdyby kvůli Andreji Babišovi nezměnil prezident republiky zaběhnuté zvyklosti a před jeho jmenováním trval na tom, aby zmiňovaný dokument doložil.