Výsledky voleb a předvolební průzkumy

Nicméně volební výsledek byl – v rozporu s většinou předvolebních průzkumů – poměrně těsný. Úřadující hlava státu Nicolás Maduro, kandidující za levicovou koalici Velký vlastenecký pól, získal 50,7 %, zatímco kandidát středopravicové koalice Kulatý stůl demokratické jednoty a guvernér státu Miranda Henrique Capriles obdržel 49,1 % hlasů. Dubnový průzkum preferencí agentury Datanalisis předpověděl výsledek 54,8 % ku 45,1 % ve prospěch Madura. O něco střízlivější čísla nabídla agentura Datincorp – 44 % ku 43 %. Zcela nerealistickou předpověď (záměrně?) učinila Datamática, která predikovala vítězství Caprilese (42,1 %), přičemž Madurovi přisoudila pouhých 30,6 %. Jak se často stává, skutečný výsledek se od průzkumů značně liší. Sečteno a podtrženo, Madura volilo o 234 935 lidí více než Caprilese při účasti 78,7 % voličů. Rozdíl 1,6 % vypovídá o silné polarizaci venezuelské společnosti.

Při volbách na podzim loňského roku byl rozdíl mezi oběma soupeři daleko větší – tehdy Chávez vyhrál s 55,1 % a Capriles získal pouze 44,3 % při účasti 80,5 % voličů. Přírůstek hlasů pro opozičního kandidáta lze vysvětlit několika způsoby. Mnozí Madurovi sympatizanti byli pod vlivem průzkumů přesvědčeni, že jeho vítězství je nezvratné a zůstali doma. Některé z nich mohly odradit jeho kontroverzní výroky v předvolební kampani, jiní mu zase vytýkají, že postrádá charisma zesnulého prezidenta, jenž se stal legendou už během svého života. Mladí Caprilesovi voliči argumentují faktem, že zažili jen Chávezovu vládu a nyní nastal čas pro změnu. Evidentně je pálí dobré bydlo, nemají možnost srovnání s marasmem, který v zemi panoval před nástupem Cháveze k moci a mylně se domnívají, že opozice má lepší recepty na rozvoj země.