Ondřej Kosina: Kovboj Trump a napětí v Koreji

24.04.2017 8:20 | Zprávy

Americký prezident Donald Trump se v rozporu s předvolební rétorikou, kdy působil dojmem, že ve vztahu k zahraničí je jeho záměrem politika neintervencí hraničící s izolacionismem, přeměnil v pravého republikánského jestřába a haraší zbraněmi při každé příležitosti. Tentokrát se jeho pozornost soustřeďuje na KLDR, jíž pohrozil vojenským útokem, nepřestane-li testovat další rakety.

Ondřej Kosina: Kovboj Trump a napětí v Koreji
Foto: Archiv vydavatele Vaše věc
Popisek: Donald Trump

Korejskou otázku Trump diskutoval i během setkání se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem, jehož chce přimět k tomu, aby na Pchjongjang vyvinul diplomatický a ekonomický nátlak a společným úsilím Pekingu a Washingtonu došlo k uvolnění napětí na Dálném východě. Výměnou za to nabízí blíže nespecifikované kompromisy v problematických otázkách americko-čínských vztahů. Zároveň však vyhrožuje, že pokud ČLR nebude spolupracovat, vyřeší korejský problém i bez ní. Pro Čínu je Severní Korea problematický soused a spojenec, kterého však z geopolitických a strategických důvodů nikdy nenechá padnout. Obě země bojovaly proti Američanům v korejské válce na počátku 50. let 20. století, a přestože Čína není z Kimova jaderného programu nadšena, případný americký útok na Pchjongjang by neponechala bez odpovědi. ČLR si uvědomuje, co by následovalo po zhroucení komunistického režimu v KLDR – masivní uprchlická vlna a hrozba sjednocení Koreje pod vedením Soulu a s tím reálná možnost umístění americké vojenské základny v blízkosti čínských hranic. Narušení rovnováhy sil v případě pádu KLDR se obává i Rusko, které rovněž nemá zájem na posílení amerického vlivu v regionu.

Donald Trump vyslal ke Koreji americké válečné námořnictvo, na což podle nepotvrzených zpráv reagovaly Peking i Moskva přesunem vojenské techniky k severokorejským hranicím. ČLR tam údajně přemístila až 150 tisíc vojáků. Pokud by USA na KLDR skutečně zaútočily, znamenalo by to hrozbu zničující jaderné války, protože Pchjongjang by jistě odpověděl velmi razantně. Domnívám se, že Trumpova silácká gesta mají spíše vyslat signál do světa, ale i dovnitř Spojených států, že je akceschopným rázně jednajícím státníkem. Trump si velice rychle osvojil roli světového četníka – raketovým útokem na Sýrii a shozením nejsilnější konvenční pumy na Afghánistán si naklonil zbrojní průmysl a domácí i zahraniční jestřáby. Preventivní útok na KLDR je však příliš velké riziko s nedozírnými následky. Na rozdíl od Iráku, Libye a dalších zemí, kde USA intervenovaly za účelem změny režimu, Severní Korea disponuje jadernými zbraněmi a údajně i raketami schopnými zasáhnout americké území.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Mgr. Renáta Zajíčková byl položen dotaz

Proč není veřejnou informací rozhodnutí ministerstva o zrušení nějaké VŠ?

Podle mě by to mělo být veřejné. Jde třeba o soukromou Vysokou školu aplikovaného práva. Nemohl byste třeba vy zjistit a říci, proč byla uzavřena? Shodou okolností tam totiž studovali i někteří politici, kteří se zrovna nemají k tomu, uveřejnit svou bakalářskou práci. Ostatně neměla by ta být veřejn...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:
Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Zdeněk Jemelík: Zločinci pod záštitou státu 2

12:26 Zdeněk Jemelík: Zločinci pod záštitou státu 2

V předchozím článku jsem se zmínil o zásahu komanda celníků a policistů do skladu společnosti bratrů…