Má být Filip Turek jmenován ministrem životního prostředí?Anketa
„Co je podle vás to mentální zdraví, jak vlastně koncipujete, kdo je mentálně nemocný?“ zeptal se v úvodu student Kos v roli moderátora.
„Podle mě mentálně nemocný člověk může být kdokoliv, koho tak označíme. Je obrovský počet mentálních nemocí. Každý člověk je jiný. Mentálně zdravý člověk je spokojený se svým životem, neubližuje sobě, neubližuje okolí, a hlavně netrpí, nepovažuje svůj život za utrpení, nepovažuje svoje osobní vlastnosti za patologické a žije si spokojený život, i když má problémy, tak je může prostě překonat,“ soudí Tietz.
Podle Krejzla otázku mentálního zdraví řešili i mnozí postmodernističtí filozofové a psychiatři. Zmínil studii z roku 1960 kritizující binární koncept. „Že tady je mentálně nemocný člověk a tady to je mentálně zdravý člověk. Když se dostane koncept mentální choroby do legislativy, tak to dává státu možnost patologizovat určité jednání a zbavovat nějaké nevhodné lidi svéprávnosti, což třeba víme, že se stalo v Sovětském svazu, kdy různí odpůrci režimu byli zavřeni do psychiatrické léčebny, aby byli přeléčeni do správného sovětského člověka,“ připomněl Krejzl.
Jako druhý extrém zmínil situaci v 60. letech v Americe. „Tam naskočili na tu vlnu, že musíme vypustit všechny psychiatrické ústavy, tak to dopadlo poněkud špatně, jak víme. Byla docela velká vlna zločinu, speciálně vzrostl hodně počet sériových vrahů. Většina těch lidí, kteří byli vypuštěni z léčebny, skončila následně ve vězení, takže šli z jedné instituce do druhé,“ uvedl mladý muž.
Duševně nemocní bezdomovci
Hovořil také o problému s bezdomovci. „Velká část lidí je buď závislá na nějaké drogové látce, což je taky mentální problém, anebo často mají třeba schizofrenii nebo jiné neléčené duševní potíže. A místo toho, aby byli v léčebně, kde se o ně někdo postará, můžou se tam najíst, jsou tam v teple, neumrznou, tak jsou prostě na ulici a vidíme je i před hlavním nádražím,“ zmínil Krejzl.
Tietz namítla, že léčebny jsou přeplněné. „Na každou povahovou vlastnost se najde nějaká diagnóza a s dnešní dobou internetu spousta lidí ty problémy sdílí, což je dobře, že jsou k tomu více otevření, ale třeba mládež začne pochybovat,“ soudí politička.
Mladý člověk se podle ní například identifikuje jako introvert a jde za odborníkem. Ovšem odborníků je nedostatek. „Já si myslím, že je dobře se diagnostikovat, ale taková ta přehnaná samodiagnostika systém extrémním způsobem zatěžuje. Zejména u děvčat se z toho na internetu stává trend a potom ty lidi, co opravdu trpí, nedostanou potřebnou péči. Nezlehčuju ničí psychické problémy a pocity. Ale psychická nemoc je něco těžce uchopitelného. Když máte nějakou fyzickou nemoc, tak se to dá nějakým způsobem změřit, zjistit, ale psychická nemoc nebo porucha osobnosti ne. Závisí to na tom, jak to vnímá ten daný člověk, takže je to hrozně těžce uchopitelné,“ domnívá se Tietz.
Krejzl se pak obrátil do minulosti. Zmínil, že ve společnosti lovců a sběračů hrál určitou roli šaman. „Byl do ní integrovaný. Ukazuje se, že koncept mentální nemoci je dost ovlivněný tím, že my žijeme v postindustriální době a že máme určitý ideál člověka, který se hodí do dnešní společnosti. A když někdo z tohoto ideálu moc vybočuje, tak můžeme říct, že je nějak mentálně nemocný,“ předestřel Krejzl.
Tietz zdůraznila, že kdo je normální a kdo není, je subjektivní a záleží na vnímání samotného člověka, tak i na vnímání jeho okolí. „A člověk, který může působit jako sebejistý, dobrý, klidný, tak může vnitřně trpět. Může být narcis, co ukazuje světu nějakou jinou část sebe. A v noci to přijde, začne se nalejvat, začne šňupat a uklidňovat nějakou vnitřní bolest. Třeba to, že světu se ukazuje jako absolutně normální, je nějaký jeho obranný mechanismus, aby přežil,“ zamyslela se politička.
Dlouhé dětství a dospělost jako hrozba
Rozpad tradičních komunit a institucí hraje zásadní roli v horšícím se duševním zdraví generace Z. Tento proces vede k sociální izolaci, ztrátě životního smyslu a oslabení záchranných sítí, které dříve jednotlivcům pomáhaly zvládat životní krize. „V předindustriální době žili lidé v silných komunitách, kde byly sebevraždy mnohem méně časté,“ zdůraznil Krejzl.
Komunita fungovala jako přirozená záchranná síť. Pokud otec v rodině selhal, např. kvůli alkoholismu, děti i matka věděly, na koho se v širším příbuzenstvu či sousedství obrátit. Dnešní společnost je však atomizovaná, lidé žijí izolovaně a tyto přirozené vazby mizí. To vede k pocitu, že každý je sám za sebe a v případě problémů nemá pevnou půdu pod nohama.
Tradiční instituce a náboženství poskytovaly lidem objektivní smysl života a rámec pro vysvětlení světa. „Věřící lidé jsou často duševně zdravější, ne nutně kvůli víře samotné, ale díky integraci do komunity, která jim předává zdravé návyky a pocit sounáležitosti,“ domnívá se Krejzl.
Fotogalerie: - Zařaďte zpátečku!
Pravidelnost a řád, např. pravidelné bohoslužby, dávají společnosti strukturu, která individuálním spirituálním směrům často chybí. Bez tohoto ukotvení se mladí lidé snadněji ocitají v existenčním vakuu. Rozpad tradičních struktur souvisí i s odkládáním dospělosti. Generace Z a mileniálové často vnímají dospělost a zodpovědnost, např. založení rodiny, jako hrozbu nebo přítěž.
Doba vzdělávání se neustále prodlužuje a mladí lidé jsou společností i rodiči bráni jako děti do čím dál vyššího věku. Tento „ochranný obal“ vede k tomu, že když se mladý člověk konečně setká s reálným světem a jeho problémy, je pro něj tento náraz mnohem drsnější a často vyvolává úzkosti či sociofobie.
Tradiční komunity, jako např. Sokol nebo sportovní spolky, byly vytlačeny internetovými komunitami. Nedostatek reálného kontaktu, umocněný i covidem, způsobil, že mladým lidem chybí sociální návyky budované „na ulici“ nebo v kolektivu vrstevníků.
Fotogalerie: - Pankáči na Jarmarku
„Digitální prostředí může duševní zdraví i zhoršovat – v uzavřených online skupinách může docházet k šíření symptomů depresí, poruch příjmu potravy nebo sebepoškozování skrze vzájemné ovlivňování,“ varuje Tietz.
Dalším problémem je, že dnešní systém často neumožňuje, aby rodinu uživil pouze jeden z partnerů, což nutí oba rodiče trávit většinu času v práci, často v psychicky vyčerpávajících korporátech. Děti pak vyrůstají bez stabilní opory v rodině a jsou vychovávány internetem nebo školským systémem, což přispívá k jejich emoční nestabilitě.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovalo 0 čtenářů)
Souhlasíte s názorem, že duševní zdraví mladé generace negativně ovlivňuje on-line prostředí?
