Čeští pravicoví propagandisté to měli mimořádně těžké. Nemohli totiž Ficův Směr obvinit z falšování voleb, jak to učinili v případě Putinova vítězství, a tak museli zkousnout hořkou pilulku a uznat, že Slováci dali Směru silný mandát v podobě bezpečné nadpoloviční většiny v parlamentu.

Fico vyhrál už třetí volby v řadě a tentokrát se jednalo o vůbec největší vítězství – téměř 45 % dosud nezískala žádná strana od vyhlášení nezávislosti Slovenska a takový výsledek je v multipartijním poměrném systému neobvyklý. Exit polls bezprostředně po ukončení hlasování naznačovaly, že volby dopadnou remízou a Směr se 75 křesly ve 150členné Národní radě bude potřebovat koaličního partnera. Chvíli hrozilo i opakování scénáře z voleb 2010, kdy se proti vítězné sociální demokracii spojily čtyři strany pravého středu. Po upřesňování výsledků však bylo zřejmé, že tentokrát k tomu nedojde a Směr bude moci vládnout sám, ačkoliv Robert Fico velkoryse vyzval i představitele ostatních stran k povolebnímu jednání a nevyloučil možnost vytvoření tzv. nadbytečné koalice s KDH nebo stranou Most-Híd. Ostatní poražené subjekty jako SDKÚ-DS nebo SaS pro přílišné názorové rozdíly nepřipadají v úvahu, stejně jako projekt Obyčejní lidé, který v lecčems připomíná Věci veřejné. Směru bych přesto doporučoval, aby využil mimořádně silného mandátu a vytvořil jednobarevný kabinet. Oslovené subjekty si totiž uvědomují, že jejich vyjednávací pozice je nulová a strategicky výhodnější pro ně bude zůstat v opozici. Voliči dali slovenské pravici, která si nedokázala poradit s vysokou nezaměstnaností (zejména mezi mladými lidmi) a neustále snižovala životní úroveň nízko a středněpříjmových skupin obyvatel, jasný vzkaz, že si ji ve vládě nepřejí, a to je třeba respektovat. Pravicoví komentátoři Ficovo státnické gesto stejně dezinterpretovali ve smyslu, že se bojí odpovědnosti, a proto vybízí ke koalici. O vítězství Směru se nepochybovalo, jen nebylo jisté, zda dosáhne nadpoloviční většiny v parlamentu, což se nakonec s výsledkem 44,4 % a 83 mandáty podařilo.

Překvapil jednociferný výsledek nového kvazilídra pravice – KDH. Figeľovi křesťanští demokraté sice o jeden mandát posílili, ale s 8,8 % hlasů se jen těžko mohou pasovat do role vedoucí síly opozice. Průzkumy přitom KDH přisuzovaly zisk nad 10 %.

Třetí místo Obyčejných lidí a nezávislých osobností (OĽaNO) s výsledkem 8,6 % je poměrně nečekané, neboť tak dobrému skóre se v anketách netěšili. Triumfovali tak nad svou mateřskou stranou SaS, na jejíž kandidátce byli zvoleni v roce 2010. V součtu se Sulíkovými liberály by získali solidních 14,5 %, tedy více než v minulých volbách.