Jak říkával Winston Churchill, věřit je možné pouze statistikám, které si zfalšuji sám – teď jsem si na to párkrát vzpomněl, když mne pracovní povinnosti přinutily několik dní jezdit po Paříži – takovou řidičskou bezohlednost jako tam, to jsem tady v Česku nezažil.

Eko-převaha

Totální arogance k ostatním je v Paříži základ pro pohyb autem na ulici. Motorky se tam míhají zprava zleva, předpisy se opravdu ani trochu nedodržují. Také jsem pochopil, odkud vzal pražský (a brněnský, plzeňský a další) magistrát ten šílený nápad s cyklostezkami ve středu města. Takové ty, které vzniknou tak, že se zabere část jízdního pruhu pro auta, a namaluje se tak cyklopruh. V užších místech a přes křižovatky ten pruh mizí a pak se o kus dál objevuje – celé to vypadá, jako kdyby to kreslil nějaký architekt – cyklista se sebevražednými sklony, a k tomu se ještě při tvorbě nechal inspirovat tokem řeky Punkvy.

Ostatně z Prahy jsem zvyklý, že v centru po takových cyklostezkách nikdo nejezdí, tedy aspoň já jsem nikdy žádného cyklistu neviděl, ale v Paříži ano. Mezi auty, motorkami a mopedy se tam proplétají a po cyklostezkách punkevního stylu pohybují cyklisté bez přileb a s pocitem mravní eko-převahy. Ale podle statistiky jsme my horší. No nevím. Dal jsem si tu práci a snažil se vypátrat statistku nehod cyklistů v Paříži a našel jsem, že jednak se tam cyklostezkám věnuje pařížská prefektura ve spolupráci s neziskovými organizacemi a jednak tato statistika je… utajovaná.