Rozšíření o dalších 900 km se odehraje na úsecích s nízkou výnosností a dopadne především na lokální dopravu. Odkazovat se na rozšíření z dopravně – regulačních důvodů není vhodné v momentě, kdy přesvědčivé úspěchy regulace dopravy mýtem mimo města celosvětově chybí. Česká republika potřebuje zejména dostavěnou páteřní dálniční síť, kterou stát nebo soukromé subjekty provozují v trvale udržitelné kvalitě jako atraktivní službu pro řidiče a cestující, a proto na ní vybírá mýtné.

Diskuse o budoucnosti mýta v ČR je již několikátým rokem omezována na “vypsání technologicky neutrální soutěže” a nalezení takové délky zpoplatněné sítě, která bude “férová” vůči mikrovlnné i satelitní technologii, nikoliv výhodná pro občany ČR nebo pro státní rozpočet. To však není evropský přístup. Evropská unie nařizuje výběr mýta a současně předepisuje státům použít kteroukoliv z obou technologií. Neříká ale, že by členské státy EU měly za každou cenu využít obě, nebo že by obě měly mít stejnou šanci na úkor plnění mýtné funkce.

Výběrové řízení “férové” pro mikrovlnnou i satelitní technologii vede k volbě ekonomicky nejhoršího řešení. V kompromisním bodeˇ bude nákladovost obou technologií nejvyšší, protože mikrovlna se ještě zaplatí a satelit se už zaplatí. Optimální nákladovost pro mikrovlnnou technologii je v kratší síti s intenzivním provozem. Satelit naopak efektivně pokryje tisíce kilometrů silnic – které ale Česká republika nemá.

S cílem vypsat technologicky neutrální soutěž je nyní připravováno ekonomicky neefektivní rozšíření o 900 km, ačkoli analýzy společnosti Deloitte objednané ministerstvem dopravy ukázaly vhodnost rozšíření maximálně o necelých 500 km. Proklamace technologicky neutrální soutěže tedy aktuálně vedou k zvýhodnění satelitní technologie, volbě hospodářsky špatného řešení a nejspíše i k znehodnocení dosavadních investic státu do mýtného systému. Koncept technologicky neutrální soutěže je principiálně špatný, protože podřizuje dopravně – politické a hospodářské cíle a dopady mýtného systému technologiím. Koncept je špatný již z podstaty akademické definice pojmu. Tzv. technologická neutralita má své místo v regulačním rámci síťových odvětví, kdy je potřebné zajistit rovný přístup všech uživatelů k omezené kapacitě veřejné infrastruktury nebo veřejného statku (např. železniční cesty nebo kmitočtového spektra).

Používat pojem „technologicky neutrální“ ve spojení s veřejnou zakázkou na platební a telematický informační systém zajišťující mýtné funkce je však omyl, který vystavuje český státní rozpočet hrozbě miliardových výpadků ve výhledu 10 let.