Nárok zdravotní pojišťovny na náhradu škody se týká pouze nákladů vynaložených v důsledku zavinění tzv. třetí osoby (počítáno: poškozený pojištěnec, pojišťovna, třetí osoba). Tento princip je stanoven v § 55 zákona o veřejném zdravotním pojištění. Podle něj příslušná zdravotní pojišťovna má vůči třetí osobě právo na náhradu těch nákladů na hrazené služby, které vynaložila v důsledku zaviněného protiprávního jednání této třetí osoby vůči jejímu pojištěnci.

To znamená, že pokud si nějaké poškození zdraví způsobí pojištěnec sám, nedává zákon zdravotní pojišťovně možnost vymáhat na něm náklady uhrazené zdravotní péče. Opilí řidiči tedy hradí náklady léčby účastníků nehody, kterým způsobili svým protiprávním jednáním poškození zdraví. K tomu, aby byli povinni platit i svoji léčbu v případě svého úrazu pod vlivem alkoholu, by muselo dojít ke změně uvedeného principu.