Důchodce z jiné země EU, který bude mít bydliště v ČR, má na základě evropské legislativy nárok na plnou zdravotní péči v obou zemích, přičemž zůstává zdravotně pojištěn v zemi svého původu. To vše ovšem za podmínky, že v ČR nepobírá zdejší důchod ani zde není výdělečně činný. V případě, že by mu plynul i nějaký český důchod, musel by si určit, ve které z uvedených zemí má tzv. těžiště svých zájmů a tedy i skutečné bydliště. V té zemi pak bude i zdravotně pojištěn. Tato situace by vyžadovala projednání s příslušnou institucí sociálního zabezpečení v zemi původu.
Hlavní zásadou platnou v zemích EU totiž je to, že příslušnost k právním předpisům jednoho státu se týká celé oblasti sociálního zabezpečení. Není možné, aby v jednom státě byl člověk pojištěn důchodově a v jiném byl pojištěn v rámci tamního systému veřejného zdravotního pojištění. Proto je důchodce žijící střídavě ve dvou zemích EU zdravotně pojištěn v té zemi, odkud pobírá důchod – švédský důchodce pobývající v ČR zůstává účastníkem švédského systému zdravotního pojištění, zdravotní péči, která by mu byla v ČR poskytnuta, zaplatí výpomocně česká zdravotní pojišťovna, kterou si zde vybere, a náklady přeúčtuje jeho švédské pojišťovně.
Čerpat plnou zdravotní péči v ČR může švédský důchodce na základě dokladu, který mu jeho domovská zdravotní pojišťovna vystaví a který si jím zvolená česká tzv. výpomocná zdravotní pojišťovna zaregistruje; je to formulář S1, případně S072. Domovská zdravotní pojišťovna pro vystavení dokladu bude vyžadovat mj. čestné prohlášení, že nepobírá důchod v jiné zemi EU, a doklad o bydlišti v ČR. Pokud si pro výpomocnou registraci zvolí VZP, dostane žlutý průkaz zdravotního pojištění a zdravotní péče mu bude na základě tohoto dokladu na území ČR poskytována v souladu s českými právními předpisy – tedy v plném rozsahu, jak bude jeho zdravotní stav vyžadovat, resp. stejně jako místním pojištěncům.
Kdyby si o zmíněnou registraci v ČR žádat nechtěl, měl by – obdobně jako např. turisté – při pobytu v ČR nárok na tzv. lékařsky nezbytnou péči na účet své švédské zdravotní pojišťovny. To je bráno jako zdravotní péče, jejíž poskytnutí je nezbytné z lékařského hlediska; musí být poskytována tak, aby se pacient nemusel vracet domů dříve, než zamýšlel. O konkrétním rozsahu a způsobu poskytnutí lékařsky nezbytné péče rozhoduje ošetřující lékař, pokryta ale není prakticky jen taková péče, kterou by zdravotní stav nevyžadoval (např. odložitelné preventivní prohlídky). Pacient by se v případě potřeby čerpat tady zdravotní péči prokázal svým švédským průkazem zdravotního pojištění (EHIC) a zvolil by si některou z českých zdravotních pojišťoven jako tzv. výpomocnou, která by zdravotnickému zařízení zaplatila.
Pokud by dotyčný pobíral i český důchod a označil by Česko za zemi, kde má těžiště zájmů, situace by se otočila. Byl by českým pojištěncem a ve Švédsku by se buď mohl nechat zaregistrovat na základě dokladu S1, čímž by tam měl nárok na plnou péči na účet své české zdravotní pojišťovny, nebo by ve Švédsku pobýval bez této registrace a měl by tam nárok na péči nezbytnou.
Psali jsme:
Komerční článek
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
