Vývoj posledních dní však ukazuje, že vedení Běloruska na výzvy Evropské unie nereaguje a de facto je odmítá. Naopak, v Bělorusku dochází v posledních dnech čím dál intenzivněji nejen k systematickému porušování základních lidských práv, ale i samotných běloruských zákonů ze strany představitelů oficiálních státních institucí (policie, soudy, prokuratura). 

Zvlášť alarmující je, že Alexander Lukašenko, který nemá demokratický mandát a je nyní vlastně nelegitimním prezidentem Běloruska, namísto dialogu s vlastním národem řeší osud země s vedením Ruska. Tato zákulisní jednání mohou znamenat ohrožení suverenity nezávislého Běloruska a to za záruku osobní záchrany a bezpečnosti Alexandra Lukašenka. Podobně negativně vnímáme toto ruské zasahování do dění v sousedním státě bez patřičného mezinárodního mandátu, což je ve své podstatě vměšování se do vnitřních záležitostí Běloruska, které může vyústit i v případnou vojenskou či policejní intervenci. 

Vzhledem k tomu, že je Bělorusko sousedem nejen Ruska, ale i Evropské unie, účast EU na řešení běloruské krize má být dostatečně silná tak, aby se běloruští občané mohli domoci svých univerzálních lidských práv. Evropská unie dlouhodobě díky Východnímu partnerství nabízí této a jiným zemím regionu možnost vytvořit prostor stability, ekonomické prosperity a demokracie.  Povolební stav země však vyžaduje ještě větší každodenní pozornost.  Nemůžeme nechat bez vyšetření fakty úmrtí mírumilovných občanů a masové zločiny proti lidskosti. Není to vnitřní záležitost jednoho státu a je potřeba konat.