Vaše excelence,
patřím mezi občany, kteří se narodili ještě za druhé světové války a byli svými rodiči, učiteli a známými vychováváni k absolutní úctě a lásce ke Spojeným státům americkým. Zpívali jsme (jako trempové) písně - Americký námořník, Quadalcanal, Niagaru, milovali jsme Rapsodii v modrém, Američana v Paříži, čítali jsme Walta Whitmena, Lawrence Ferlinghettiho, králem majáles jsme zvolili Allana Ginsberga, zbožňovali jsme Louise Armstronga, Ellu Fitgeraldovou, Gerry Mulligena, Jerry Lee Lewise, Elvise Presleyho, Beach Boys a spoustu dalších.Problém nastal, když se k nám dostaly zprávy z televizních a rozhlasových světových stanic, tisku, resp. když jsme navštívili USA.
Vy, Američané, se označujete za nositele demokracie a etiky světa. Jenomže Váš prezident zasouval doutníky do něžných ženských míst, což by žádný slušný chlap v životě neudělal. Takže dle našich etických norem se jednalo o úchylné jednání. Nasnadě je pak otázka, zda se jedná o jediné úchylné jednání, nebo o systémové selhání? Co je možné takovému člověku věřit? Nic!
Pak jste tam měli George W. Bushe. Ten na sto procent tvrdil, kde všude jsou chemické zbraně, které ohrožují celé lidstvo. Přidali se pak k němu i další – např. John Major v Anglii. Pak jste vtrhli za zády OSN do arabské země a udělali tam „pořádek“. Výsledek je takový, že tam den co den umírají ženy a děti, takže ten Váš George W. Bush způsobil zabití více osob, než např. Kambodžský Pol Pot a zařadil se mezi největší „vrahy“ světa. A tomuto prezidentovi bychom měli věřit?

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Názory, ParlamentniListy.cz