Důležité je, aby podobnou možnost měli po každém plenárním zasedání. A aby novináři věděli, že mají na jejich tiskové konference zhruba jednou za měsíc chodit.
Na jednání, které běží tento týden, je předsedou Evropské komise volen nominant Evropské lidové strany Jean Claude Juncker. Na programu budou i pohovory s prvními kandidáty na členy a členky Evropské komise. Bude dobré vědět, jaký je pohled našich europoslanců na obsazení těchto funkcí.
Stranické tiskové konference jsou ale především snahou, jak prostřednictvím médií informovat o svých tématech stranické a straně blízké publikum.
Současně ovšem mohou české europoslankyně a europoslanci sloužit jako prostředníci pro komunikaci mezi domácí politickou stranou a svým evropským poslaneckým klubem. Se znalostí věci mohou doma informovat o politice Evropského parlamentu i své evropské strany, a tak dávat národnímu parlamentu a vládě příležitost činit kvalifikovanější politická rozhodnutí.
Kromě všeho dalšího jsou totiž evropští poslanci členy demokraticky ustaveného tělesa, které působí na nadnárodní úrovni. A které je oběma komorám českého parlamentu svým způsobem nadřazené.
Podobné úvahy přicházejí i z okolních zemí. V Rakousku požádali o právo vystupovat na plénu Národní rady zástupci čtyř rakouských delegací v evropských poslaneckých klubech.
Argumentem pro ně je, že se evropská a národní témata prolínají. A že jak evropský, tak národní parlament mají na chod Evropské unie po posledních eurovolbách větší vliv.
Potřebu vystupovat na plénu své Národní rady mají i europoslanci ze Slovenska. Většina slovenských europoslanců napříč stranami chce požádat předsedu parlamentu, aby jim to v určitých časových intervalech umožnil.
Proti návrhu jedenácti svých kolegyň a kolegů byli jen Boris Zala a Monika Smolková. Podle Zaly by bylo lepší, aby se jednou za rok konala debata o postavení Slovenska v Evropské unii. Samostatná vystoupení europoslanců jsou podle něj jen prostorem pro sebeoslavné řeči.
Jednací řády obou komor českého parlamentu garantují českým europoslancům právo účastnit se jednání svých evropských výborů. O možnosti europoslanců vystupovat na sněmovním plénu se v nich nepíše nic.
Co kdyby platilo, že předsedové poslaneckých delegací českých stran v Evropském parlamentu vystupují s informací po každém plenárním zasedání? Anebo - kdybychom vzali v potaz existenci evropské úrovně politického rozhodování – aby povinně vystupovali alespoň představitelé koaliční většiny v Evropském parlamentu?
Snad bychom tak byli přinuceni rozhodovat se o evropských věcech s větší znalostí věci. A kdyby ne, třeba bychom alespoň věděli, že nějaké europoslance a europoslankyně máme.
Autor je novinář a politický komentátor, pracuje v Masarykově demokratické akademii.
Komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu Plus Názory a argumenty Publikováno se souhlasem vydavatele.
Psali jsme:
autor: rozhlas.cz
