Od příslušného úřadu jsem už předem obdržel podrobný seznam, co všechno jim u mne v jejich evidenci chybí k tomu, abych prokázal, že jsem pracoval dost dlouho na to, aby mi mohli ten důchod přiznat. Inu, popravdě řečeno a v souladu se skutečností i objektivně konstatováno – pracoval jsem celý život nepřetržitě a v potu tváře poctivě – tu hlavou, tu rukama, tu obojím.
A někdy i řádně po chlapsku romanticky, třebas na kamionu, či přikulování sudů ve sklepě pivovaru, když mi (už coby profi písničkářovi – a tedy umělci ve svobodném povolání) někdejší cenzura v předchozí totalitě nezřídka zakázala hrát, psát, atakdáleatakdál, o přístupu do médií už ani nemluvě. Takže jsem celoživotně pracoval v módu imrvere. A pracuji dodnes. Řečeno s hláškou z filmu: „Mě to baví.“
Nicméně i přes to, že jsem celý svůj „produktivní věk“ pracoval (a do důchodu se prý počítají i léta studií, coby přípravy na pracovní proces, a u nás vojáků také i základní vojenská služba), tak i přes to teď musím doložit a prokázat, že jsem studoval střední i vysokou školu, a také to, že jsem poté sloužil na vojně. Čili zdá se, že i v tom století digitální páry se musí osobně donést analogově papírová lejstra příslušnému úřadu, a to i přes to, že v režimu e-stat a dalších digi e-vymožeností ty příslušné instituce, ty státní úseky, útvary a jiné složky logicky musí o mě vědět už všechno a jim stačí jen kliknout myší sem a tam. Ale asi je potřeba trochu mě zase pocvičit na manévrech.
Takže to pro mě asi bude taková další jako bojová hra, neboť coby celoživotní „volná noha“ (alias frajfus) jsem byl po celou dobu 80. let v režimu mimo pracovní poměr, na bázi čehosi, co teď má krycí jméno OSVČ, ale tehdy to ještě nebylo. A tak sám budu muset kdovíkde dohledávat všechny ty mé umělecké činnosti, angažmá, i spolupráce (zpravidla vesměs externí), přičemž ty umělecké agentury a podobné subjekty dnes už dávno nejsou. Budu muset ofotit všechna ta lejstra: maturitní vysvědčení, diplomy, vojenskou knížku, spoustu dalších lejster, co doufám aspoň z části snad někde najdu z těch uměleckých spoluprací za těch 40 let, co makám jak šroub. Bude mě to stát i spoustu času, energie, papíru, toneru, PC „strojového času“, amortizace zařízení, a tak dále a tak dál. A pak to všechno zařadím do pořadačů, šanonů, cedé-romů, dám to do malé (či možná i velké) polní a vyrazím na pochod směr Úřad. Ostatně – co bych neudělal pro klidné stáří ve starobním důchodu (snad zaslouženém).
Klidné stáří .. Was heisst „klidné stáří“ pro naše našince?!? Není to sousloví v téhle době a perspektivě cosi jako contradictio in adjecto? A kvůli čemu a kvůli komu?
A tak mám dojem, že (v mém případě) až bude nuda v Brně – nuda v duchně (nuda v Brně pod duchnou u mě nehrozí ani v duchna věku), tak v naší kapele vedle frakce „Nucenej výsek“ založíme ještě i další akční frakci „Soubor písní a tanků“ s politickou ziskovkou PRSO – NP n.p., anóbrž Prostý Rozum Selský Občanský – Nová Politika, národní podnik. Co to bude, a proč to bude, to si majitelé prostého selského rozumu přeberou sami. A kdy to bude? No, až se duchna začne nudit. No, a to bude, až doba otěhotní časem. Tím časem, co neexistuje.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: PV
