Leckde leckdo by třeba ani nemusel jakoby nevidět a nechápat právě i ty kulisy na pozadí mediálně politických hrátek, co by je asi ani kdekoli kdokoli nemusel apriorně vyloučit. Třebas když současná sestava Rady ČTÚ byla ještě jmenovaná předchozí Babišovou vládou, a jak známo z nedávna, tak nynější vládní tzv. pětikoalice by si ráda dosadila do mediálních rad svoje pěšáky – a jak by možná někde někdo mohl podotknout – tak nezřídka i tzv. politické trafikanty apod.

Nikdo nikde by tedy nemusel na 100 procent účinně vyloučit, že i tyhle problémy s DVB-T2 by se třeba možná i mohly hodit koaličním tlakům na tuhle Radu ČTÚ z koaličních stran. Ale to je pivo pětikoalice (jak říkával přítel Karel Kryl) a rozlitý, jak jsem k tomu obvykle dodával já. A totéž by se zřejmě dalo podotknout i na adresu té Rady ČTÚ (tedy mimo jiné v nějakých souvislostech i k tomu, co ČTK v té své zprávě uvedla). Takže nejenom kdesi kdosi by možná mohl mít objektivní pocit, že trochu toho piva se rozlilo jak té vládní pětikoalici, tak jejímu MPO (tj. Ministerstvu průmyslu a obchodu), tak i té Radě ČTÚ a jejímu úřadu. A možná nejenom jim…

Tyhle zdá se „věčně živé“ otázky a problémy tu zjevně nejsou ničím novým. Už kdysi v dřevních dobách příprav digitalizace vysílání atd. rekodifikací v mediálním právu (tj. v rámci příprav zákona č. 231/2001 Sb., o vysílání, a posléze i zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích) jsem hlavně tehdejší politiky & spol. opakovaně upozorňoval, že z některých jejich praktik vzniknou pozdější problémy (ne jim, ale – jako obvykle – normálním lidem, tedy divákům, občanům, daňovým poplatníkům – slovem spotřebitelskému národu, který na všechny ty chyby potom doplatí, a ještě k tomu je všechny sám zaplatí, aniž by to mohl akutně a podstatně jakkoliv ovlivnit).