Jediným posunem je ochota Norů umožnit českým dětem výuku češtiny, která je jejich rodným jazykem a kterou z rozhodnutí úřadů nesměly při setkáních s rodinou čtyři roky používat. Hrozící adopci dětí zažehnali již dříve právníci rodiny, když na schůzce s norskými úředníky 20. ledna tohoto roku odmítli přes činěný nátlak vydat cestovní doklady obou chlapců Michalákových.
„Fakt, že Norové po diplomatickém tlaku české vlády začali konečně alespoň komunikovat, je první posun po čtyřech letech. Výsledky jednání jsou ale nulové. Jednání proto nevnímáme jako důvod k tomu, aby diplomatický tlak na Norsko polevil, spíše naopak,“ reagoval na výsledky jednání úředníků právní zástupce rodiny Pavel Hasenkopf.
„Neurčitý příslib výuky češtiny pro kluky Michalákovy je věc, kterou mělo Norsko zajistit už dávno samo od sebe na základě Úmluvy o právech dítěte, kterou už čtvrtým rokem porušuje. Dále jsme se dozvěděli, že děti nebudou adoptovány. Takový krok jsme přitom zažehnali již v lednu tohoto roku na schůzce s místním Barnevernem, kde byla možnost adopce dětí norskou stranou otevřeně nastolena. Takový krok, který by opět byl v ostrém rozporu s mezinárodním právem, protože by do adopce byli dáni čeští občané s vlastní rodinou, jsme v lednu striktně odmítli.“
Za výsměch Pavel Hasenkopf označil údajné ujištění, že Norsko bude zajišťovat aktivní kontakt dětí s biologickou rodinou v souladu s principy Úmluvy o právech dítěte. „Norské úřady se nám vysmívají, pokud mluví o zajištění kontaktu s biologickou rodinou. Právě 27. března to bude přesně rok, kdy Eva Michaláková viděla své děti naposledy. Dědečka, který kvůli dětem přiletěl do Norska, tehdy nechali sociální pracovníci stát před úřadovnou. Další termín schůzky není stanoven a Barnevern nereagoval ani na žádost, aby své vnuky mohli vidět i prarodiče,“ doplňuje Hasenkopf.
Podle poslankyně Jitky Chalánkové Norsko ani po včerejším jednání neodpovědělo na otázky, na základě čeho zůstávají české děti u pěstounů a proč vyrůstají ve dvou různých rodinách.
„Norsko se musí k těmto otázkám vyjádřit, protože se jedná o české občany. V diplomatickém tlaku na Norsko musí vytrvat vláda i poslanecká sněmovna, která se bude zprávou premiéra k této kauze zabývat na konci března,“ uvedla Chalánková a připomněla, že pochybné postupy norské sociální služby uplatňované proti občanům jiných států jsou v současnosti tématem i v dalších zemích středoevropského a východoevropského regionu, právě v těchto dnech konkrétně v Litvě.
Protože norská strana dodnes nebyla schopna dát jakoukoli odpověď na otázky, proč zůstávají děti v pěstounské péči a proč jsou rozděleny, zůstává cílem Petičního výboru návrat Denise a Davida k matce, a následně jejich společný návrat do České republiky. „V případě, že dosavadní pěstouni začnou spolupracovat, umíme si představit jejich návštěvy s dětmi v České republice,“ dodává Hasenkopf.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Tisková zpráva
