Migrantská válka na evropském kontinentu přechází do další fáze. Hlavní média to ignorují, snaží se naopak před britským referendem vytvořit dojem, že se vše uklidňuje. Že "smlouva" s Tureckem, nadiktovaná Angelou Merkelovou, funguje, takže se v klidu můžeme věnovat jiným tématům - například "humanitárnímu přerozdělování" skrze "kvóty". Jenže všechno je jinak.

Invazní armády migrantů valící se na Evropu otevírají spolu s jejich "trojskými koni" (tzv. neziskovými organizacemi) další a další fronty, na kterých se snaží prorazit chatrná a narychlo budovaná opevnění dotčených států starého kontinentu. Mezitím "otevírači bran" pracují na odzbrojení jednotlivých zemí v týlu. Vědí, že letošní jarní a letní sezóna bude pro konečné proražení obranných linií rozhodující.

Obrana Balkánu se hroutí

Hlavní úder vedený přes tzv. "balkánskou trasu" se zastavil díky nekompromisnímu postoji Makedonců (spílaných Merkelovou a Bruselem) u Idomeni. Vojáci a policisté tam dnem i nocí drží pozice proti dobře organizovaným kriminálním gangům i "neziskovým" bojůvkám svezeným z celé Evropy (zázemí české divize uspořádalo přehlídku tento týden na náměstí Jiřího z Poděbrad). I přes usilovnou snahu uzavřít přechod do Makedonie však pohraničníci přiznávají, že jejich snaha je v podstatě beznadějná. Stovky migrantů za logistické pomoci "humanitárních partizánů" procházejí hustými lesy desítky kilometrů od plotu, dále do vnitrozemí. Invaze je i na Balkáně již v podstatě opět v plném proudu.

Dramatická situace je i u "bran Evropy" v Řecku, kde "sorosovská" vláda pod vedením neomarxisty Tsiprase otevřela brány kontinentu v souladu s direktivami Socialistické internacionály dokořán. Často se nedaří zvládat vlny migrantských bojůvek ani samotným Řekům, kteří musejí alespoň předstírat, že tzv. uprchlíky prověřují a některé z nich (podle smlouvy) posílají zpět do Turecka. To ovšem vyvolává nepokoje jako tento týden na ostrově Lesbos. Mezi rozběsněné imigranty přijelo "evropské panstvo" demonstrovat "soucit" - jako před ním mediální komediant papež František.

Soudruzi z Bruselu v úprku

Soudruzi se ale museli rychle stáhnout, neboť hrozilo, že je "mírumilovní uprchlíci" pozabíjejí. Návštěva řeckého ministra pro migraci Jannise Muzalase a nizozemského státního tajemníka pro migraci Klaase Dijkhoffa a jejich bruselského doprovodu skončila bezhlavým útěkem pod ochranou speciálních jednotek. Nejprve na ně migranti spolu s neziskovými dobrodinci volali "Svobodu" a "Otevřete hranice". Poté po nich začali házet vším co měli po ruce včetně dlažebních kostek a nakonec se pokusili zapálit popelnice a prorazit ke svým "dobrodincům" přes střežený plot.