Poche a kmotři stojící za ním získají natrvalo to své (nebude se tu muset ani obcházet už takhle ohýbaný služební zákon) a prezident Zeman si opět dokáže svou převahu, co současně vyhovuje Andreji Babišovi. Premiérovi, jenž místo zaminira jezdí po Evropě, aby do nitra České republiky vysílal líbivou předvolební agitaci o zadržování migrace. Do ní ostatně spadá i nekompromisní marketingový signál ve věci nepřijetí 50 syrských sirotků.

Okamžitě ho sice kvůli tomu cynickému postoji atakovali mocenští sokové alias „sirotčí vojska", která proti ANO nemají co postavit a ubylo jim zdrojů, ale to je tak asi všecko. Cílová skupina v elektorátu byla znovu oslovena. Dvojvolební neúspěch „Anofertu" by byl malým zázrakem.

Takřka bezbrannou je proti jeho politické divizi Babišův koaliční podruh. Sociální demokracie, jejíž předseda se neodvážil ani naznačit, že by odmítnutí Pocheho, na němž ČSSD prý nerozborně trvala, mohl být příčinou vládní krize. Natožpak rozvalu koalice. Aby ne, drží se partajní linie – již na hradeckém sjezdu se „oranžoví" vmanévrovali do zásadního rozporu mezi „zásadní problémem s trestně stíhaným předsedou vlády" a intenzivním zájmem lídrů o sdílení vládního kabinetu.