O úpadku kultury může ale kupodivu svědčit taky to, když se někdo pokouší svoji smrt přežít. Mám na mysli politickou kulturu, politickou smrt a českého premiéra Petra Nečase. To je zcela zoufalá postava. De iure zůstává předsedou vlády, ale legitimitu už žádnou nemá. A podle všeho zřejmě ani mezi vlastními. Nikoliv jenom kvůli čerstvému skandálu, jenž se dotkl jeho nejbližšího okolí, ale už pro předchozí neprofesionalitu při vedení pravicové koaliční vlády.

Prvním ministrem zůstal zatím proto, neboť jde o slabocha. „Politicky promiskuitního“ zbabělce, jenž se opírá o podobně „kvalitní“ lidi, kterým je jasné, že konec stávající konstelace moci by jim vážně narušil „domácí rozpočty“ a nejrůznější uplatnění vůbec. Ostatně mediální výstupy paní předsedkyně Němcové mluví za vše…

Nečas, někdejší svazák, čekal ve stínu předchozích vůdců Občanské demokratické strany dosti dlouhý čas. Vlastně celou generaci, než si jako správný aparátník „vyseděl“ kýžené židle předáka partaje a kabinetu. Nyní si z toho důvodu neumí, nechce umět představit, že by se jich vzdal. Dokonce navzdory bezpříkladnému skandálu v českém polistopadovém prostředí.