Pavel Páral: Miloši, vrať diplom

26.08.2014 11:40

Prezident Miloš Zeman se ve své funkci rád prezentuje jako moudrý makroekonom hlásící se ke keynesiánskému dědictví světové levice, leč velmi často mu nějaký intelektuální blikanec ve stylu Tomáše Řepky poněkud rozhodí jeho image národohospodáře.

Pavel Páral: Miloši, vrať diplom
Foto: Hans Štembera
Popisek: Prezident Miloš Zeman

Naprosto charakteristickým momentem, kdy vypadává z role, je diskuse o intervencích České národní banky proti kursu koruny, které neustále napadá, byť byli krokem docela silně keynesiánským a konformním s názory současného ekonomického mainstreamu. Tohle nepochopení měnové politiky je patrně také příčinou jeho posledního mentálního úletu, kdy intervence označil za jakýsi zlovolný akt ČNB, který měl oddálit přijetí eura, protože to by znamenalo silné oslabení vlivu České národní banky a jejích funkcionářů.

Pomiňme, že za dva roky bude mít šanci postupně obměnit téměř všechny členy bankovní rady, takže současným funkcionářům je z hlediska jejich vlivu nějaké přijetí eura šumafuk. Zajímavé z čistě technického hlediska je skutečnost, že vystudovaný ekonom Zeman patrně netuší, že nějaké intervence, tedy manipulace s kursem eura, jsou součástí finále vstupu do eurozóny, kdy je každá uchazečská země nucena držet svou měnu ve velmi těsném kursovém koridoru k euru po dva roky a po celé období fakticky intervenuje na trhu, aby uchovala eurozónou požadovanou stabilitu. To, co dělá dnes ČNB, je z technického hlediska v podstatě identická záležitost.

Ale především velmi problematická je Zemanova posedlost společnou měnou, která už pět let prokazuje svou nefunkčnost, a smysl její existence je zpochybňován i velkým guru všech současných keynesiánců nobelistou Paulem Krugmanem.

Objektivně vzato by Česko mohlo přijmout euro někdy kolem roku 2019, tedy ke stému výročí našeho vystoupení rakousko-uherské měnové unie, kdy budeme nejspíše bez problémů plnit příslušná kritéria a Zeman bude mít ČNB podle svého gusta plnou euronadšenců, kteří by do té doby snad konečně mohli přijít s nějakým skutečným a ověřitelným argumentem o prospěšnosti tohoto kroku.

Zatím je jasné jen to, že vstup do eurozóny znamená pro české daňové poplatníky převzetí několika set miliard korun dluhu jižních zemí eurozóny, které mají sice nyní formu garancí Evropského stabilizačního mechanismu, ale těžko se najde někdo, kdo by věřil, že jižní země své závazky opravdu v plné výši splatí. Zároveň to znamená předání kontroly nad domácími bankami do rukou bankovní unie a jejího dohledového systému. Takže o našich úsporách bude rozhodovat někdo úplně jiný. A vůbec celkovou ztrátu schopnosti provozovat nějakou vlastní nejen měnovou, ale i fiskální politiku.

A především měnová politika přejde do rukou Evropské centrální banky, která bude muset řešit problém dluhů a nízké konkurenceschopnosti jižního křídla vyšší inflací v severních zemích. V překladu jí tak nezbyde, než dělat, byť možná trochu odlišnými nástroji, i v Česku to, co udělala ČNB loni v listopadu svými intervencemi. O tom, že by měla ECB něco udělat s příliš silným kursem eura, se mimochodem už nějaký pátek diskutuje. A to už je pak prezidentská kritika tak trochu na vrácení diplomu z VŠE.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: pravybreh.cz

Ing. Jana Bačíková, MBA byl položen dotaz

Jak dlouho myslíte, že vaše důchodová reforma vydrží?

Dobrý den, zajímalo by mě, k čemu je dobrá důchodová reforma, na které nepanuje mezi vládou a opozicí shoda? Protože co když se nějaká schválí a jiná (další) vláda, ji zase zruší? Myslíte, že to prospěje něčemu pozitivnímu? Proč je takový problém se dohodnout? Vy jste sice opozici k jednání přizvali...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Štefec (Trikolora): Tak kdo tady vlastně vede válku?

20:57 Štefec (Trikolora): Tak kdo tady vlastně vede válku?

Vyjádření experta Trikolory k útokům na kritiky války.