Petice: Nesouhlas s obnovením těžby čediče v Chuchelně u Semil

02.08.2021 7:35 | Komentář

My, níže podepsaní, nesouhlasíme s obnovou těžby čediče v dobývacím prostoru Chuchelna. Odmítáme devastaci krajiny, v níž se nacházejí další tři aktivní lomy. Odmítáme zničení posledního lesa a zdejších vodních ploch.

Petice: Nesouhlas s obnovením těžby čediče v Chuchelně u Semil
Foto: Hans Štembera
Popisek: Petice, ilustrační foto

V roce 2024 má být obnovena těžba čediče v prostoru, jehož území spadá od roku 2015 do globálního geoparku UNESCO.

Anketa

Koho byste si přáli jako „novou krev“ v Poslanecké sněmovně?

hlasovalo: 14011 lidí

Povolení těžby Obvodního báňského úřadu, uděleného společnosti Eurovia, je z roku 1995, tedy téměř 30 let staré. Těžař není údajně povinen zajistit nový hydrologický a geologický průzkum, ačkoli situace v dotčeném území se po 30 letech razantně změnila, a to zejména s ohledem na spodní vodu. Aktivní lomy svými odstřely neovlivňují pouze situaci spodních vod, ale život lidí v oblasti.

Spolu s obnovením těžby zanikne poslední místní les, který ještě nezlikvidoval kůrovec. Prašnost a hluk se přiblíží tomu, co zažívají již mnoho let obyvatelé nedaleké obce Smrčí – všudypřítomný bílý pokryv prachu a neustálý, intenzivní hluk spjatý nejen s častými odstřely, ale i s následným zpracováním kamene a jeho dopravou. Zatíží se infrastruktura. Zmizí vodní plochy a na nich závislá fauna i flóra. Zmizí koridor pro divokou zvěř, naruší se spodní vody. Ke třem aktivním lomům se přidá čtvrtý. Likvidace krajiny, která není třeba.

Zásadním argumentem státu je v prvé řadě vždy prosperující ekonomika. Řečí čísel: celková hodnota dotčeného biotopu, tj. území, o které se jedná, činí 492,8 mil. Kč, což bude v případě obnovení činnosti jednorázová ztráta. To není vše, podle ekosystémové metody hodnocení se ukázalo, že čtyři základní život podporující funkce – klimatizační funkce, udržení vody, produkce kyslíku a prostředí vhodné pro rozvoj biodiverzity – produkují na zdejší ploše 73,3 hektaru každoročně podpůrné a regulační služby ve výši 1,9 miliard Kč, které jsou při likvidaci vegetace ekonomicky nenahraditelné nejen místně a regionálně, ale i globálně. Jinými slovy, ekonomická ztráta při obnově činnosti lomu je 492,8 milionu Kč jednorázově a téměř 2 miliardy ročně. Tuto ztrátu, která bude mít významný dopad na budoucnost celého území, výnosy z činnosti lomu vyrovnají jen stěží. Je dobré si uvědomit, že v konečných číslech není nijakým způsobem obsažen vliv společenský, tj. přímý vliv na kvalitu života místních obyvatel i návštěvníků, protože je zdánlivě nevyčíslitelný.

Odmítáme devastaci zdejší krajiny, zvýšení prašnosti, hluku a další narušení seismiky pravidelnými odstřely, odmítáme, aby činnost lomu měla vliv na budoucnost života v oblasti.

Petici je možné podepsat ZDE.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Mgr. Lucie Potůčková byl položen dotaz

Jak je to s tou výjimkou?

I kdybysme pro teď měli výjimku z migračního paktu. Na jak dlouho by platila? Jak dlouho předpokládáte, že tu budou uprchlíci z Ukrajiny? Co když se z nich po čase stanou občané ČR? A proč bysme měli mít výjimku zrovna my, když uprchlíci (ne třeba z Ukrajiny) jsou i v jiných státech, ale třeba Ukraj...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Jan Campbell: K věčnému míru

11:24 Jan Campbell: K věčnému míru

V mnoha zemích na světě, nehledě na harašení zbraněmi, tisknutí bezcenných dolarů a euro, dodávek zb…