Vážený pane Bohuslave Sobotko, předsedo vlády ČR,
Vážený pane Jane Hamáčku, předsedo Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky,
Vážený pane Milane Štěchu, předsedo Senátu Parlamentu České republiky,
Vážený pane Roberte Pelikáne, ministře spravedlnosti,
Vážený pane Andreji Babiši, ministře financí,

obracíme se na vás tímto otevřeným dopisem, protože včera ukončil svůj život Jaroslav Janota. Pro vás je to úplně neznámý člověk, bloger. Ale také dlužník.

Jeho odchod je však ukázkou nesoucitného přístupu úřadů k lidskému osudu a životu. Jeho činy byly činy zoufalého člověka, který se dostal do problémů, a který by dál žil, pracoval, tvořil a platil nejen odvody a daně, ale i své dluhy, kdyby byl státní systém vymáhání dluhů nastaven jako je běžné na západ od nás. A my jsme z toho, kam až může vést nelidský přístup státu, zděšeni.

Není to v naší společnosti ojedinělý jev. V exekučním řízení končí ročně téměř 1 000 000 lidí. Jde o stovky tisíc domácností, které projdou touto nekonečně ponižující a bezvýchodnou situací. Kdy se dostávají na naprosté ekonomické dno a na něm setrvávají celé roky. Jsou společností opovrhováni, zesměšňováni a stavěni do role negramotů a ekonomických hlupáků.

Státní systém nechává dál tyto již zadlužené lidi ožebračovat jak nehoráznými exekutorskými odměnani, platbami za soudy nebo právníky, ale také je vhánějí, jako velice snadnou oběť, do spárů finančních a poradenských firem, které na nich také vydělávají.