Nedělejme si už více žádné iluze o současném prezidentovi České republiky. Stal se hanbou a ostudou naší země, stejně jako mnozí z jeho blízkých spolupracovníků. Tedy hanbou i všech slušných obyvatel naší republiky, stejně  jako prezident Václav Klaus. Naše země se stala světu pro smích, přestává být vyspělými zeměmi brána vážně a respektována. Velkou „zásluhu“ na tom má prezident Miloš Zeman. V sídle českých králů se veřejně, bezostyšně a nestydatě dopouští politické korupce a zneužívání moci. Jan Němec (vrátil státní vyznamenání): „Je třeba říci naplno, obnovuje se diktátorská moc a když jí budeš sloužit, budeš odměněn.“ Udělování vyznamenání ke 28.říjnu 2014 bylo neuvěřitelnou fraškou. S majestátem české státnosti to nemělo nic společného.

Prezidentovo myšlení a způsoby už daleko překročily všechna myslitelná pochybení na tomto nejvyšším ústavním postu země. Jsou zcela neslučitelné s dobrými mravy a úlohou, kterou má plnit a zastávat. Nelze vůbec vyloučit, že se u něho už možná projevují známky postupné ztráty kontroly nad svým chováním v důsledku jeho nezřízené životosprávy, nemluvě o možném a stále reálnějším ohrožení jeho fyzického, psychického a duševního stavu?

Lze důvodně předpokládat, že se prezident republiky dopouští opětovně i možné velezrady, ve spojení s cizí mocností, pokusem ohrozit a ovládnout demokratický systém země. Zejména jeho osobní, veřejnou podporou politiky komunistické Číny a Ruska, které se k bývalému komunistickému přibližuje stále více. Senát by měl opět zvážit důvodné podání žaloby pro velezradu presidenta země, stejně jako tomu bylo u prezidenta Václava Klause. Jednání obou bylo a je odsouzeníhodné i z hlediska členství naší země v EU. Jejich vstřícné, nekritické a nedůstojné chování vůči Rusku, nese znaky úslužnosti až kolaborace.