Vážená paní, vážený pane,

Obracíme se na Vás tímto otevřeným dopisem v souvislosti s televizní premiérou filmu V nejlepším zájmu dítěte z cyklu Český žurnál, který pojednává o tématu kojeneckých ústavů a profesionální pěstounské péče na přechodnou dobu. Film vzbudil značný zájem veřejnosti, která se spolu s tvůrci filmu ptá, proč jsou v Česku, jako v jedné z posledních evropských zemi umísťovány malé děti do kojeneckých ústavů (dětských center), když i dle platné legislativy by měly být opuštěné děti přednostně svěřovány do náhradní rodinné péče. Do ústavů jsou děti přidělovány bohužel i v případech, kdy jsou v daných krajích či poblíž volní profesionální pěstouni, což nás vede k závěru, že jde o zcela účelové jednání krajů, sociálních pracovnic a dalších státních orgánů.

Raný vývoj nejmenších dětí je křehkým procesem, který by podle všech vědeckých výzkumů měl ideálně probíhat v milující péči jednoho výhradního pečovatele. Ten je dítětem vnímán jako bezpečný opěrný bod, který neuspokojuje pouze potřebu jídla, spánku a podobně, ale také (a především) potřebu lásky, blízkosti a bezpečí. Tuto potřebu personál kojeneckých ústavů navzdory vší poctivé snaze nemůže naplnit. Pobyt v ústavech vede k citové deprivaci dětí a k nevratným změnám v jejich psychickém vývoji, které často ústí v osobnostní problémy v dalším životě těchto dětí (neschopnost navazování sociálních vztahů, zvýšené sklony ke kriminálnímu jednání atd).