Tradiční pohled velí, že cena ropy je určována fyzickou nabídkou a poptávkou a popírá negativní vliv spekulantů a naopak zdůrazňuje například jejich pozitivní roli v dodávání likvidity a nových informací na trh. Po nástupu Garyho Genslera, který dříve sám pracoval pro “premiantní spekulanty” u Goldman Sachs, do čela amerického úřadu CFTC, se však přístup tohoto regulátora (CFTC) k věci změnil. Teorie o neutrálním vlivu finanční poptávky začali napadat nejen úředníci z CFTC, ale i nezávislí ekonomové z privátní i akademické sféry. Něco o tom, jak trh funguje, napověděla i loňská reakce na vypuknutí nepokojů v Libyi. Zpráva o struktuře trhu tehdy odhalila výrazný nárůst sázek spekulantů na růst cen ropy.
 
Podobný příběh se odehrává i letos - zdrojem napětí je tentokrát Írán. Sankce vůči zemi (spolu s výpadky produkce v Jižním Súdánu, Sýrii a Jemenu) vytvářejí živnou půdu pro spekulace, ačkoliv faktem je, že bilance nabídky a poptávky podle zpráv IEA, EIA a OPECu v zásadě nevypadá tak špatně. Na pozadí přílivu levné likvidity od hlavních světových centrálních bank a záporných reálných úrokových sazeb však vypadají investice do komodit lákavě. Poměr dlouhých a krátkých spekulativních pozic ve futures na americkou ropu WTI jen v letošním roce vyskočil o dvě třetiny.
 
Drahý benzín (asi 3,80 USD/galon, tj. 19 Kč/litr) je atraktivní téma zejména v USA, kde se letos konají prezidentské volby. USA jsou stále jasně největším spotřebitelem benzínu na světě (cca 10 procent světové spotřeby ropy “projezdí” američtí řidiči) a demokratičtí členové Kongresu proto sepsali výzvu Genslerovi a spol., aby zakročil a uvedl v účinnost limity na spekulativní pozice, které mají zhruba roční zpoždění. Nicméně, neshody ohledně “pravé role” spekulantů a žaloby obchodníků z Wall Street znamenají, že příběh zdaleka není u konce.

Petr Báča
Analytik ČSOB