Vzhledem k tomu, že Irák s požadavkem na výjimku není sám, tak by s sebou takové rozuzlení této zápletky přirozeně neslo větší požadavky na omezení těžby ze strany ostatních producentů. A tím bychom se vrátili do bodu nula, respektive do listopadu 2014. Připomeňme, že tehdy Saúdská Arábie odmítla být jedinou zemí, jež by tváři v tvář nepříznivé tržní situaci snižovala produkci. Tím by sice mohla podpořit cenu ropy, ale pozvolna by se připravovala o svůj podíl na trhu. To, že tato politika není pro Saúdy z dlouhodobějšího pohledu zcela optimální, ukazuje jejich obdobná zkušenost z 80. let minulého století.Hlavním vítězem Alžírské “dohody” tak nakonec mohou být producenti “břidlicové ropy” v USA.