Fundamentální důvody se popravdě hledají docela obtížně, byť je růst cen tentokrát doprovázen narovnání forwardové křivky kontraktů na ropu Brent. To v podstatě naznačuje, že ropy na severomořském trhu nemusí být v blízké budoucnosti zase až tolik, jak by se mohlo zdát. Obecně se tento jev přičítal tomu, že bude probíhat údržba na některých klíčových severomořských ropných polích a mělo by tedy jít spíše o dočasný lokální faktor.

Na nabídkové straně trhu poutá pozornost nedělní schůzka producentů v katarském Daúhá. Ta je také hlavním podezřelým s současné býčí epizodě. Připomeňme, že podobná únorová seance významně pomohla zvrátit rychlý propad cen ropy z počátku roku. Ponechme teď stranou, že k tehdy deklarovanému zmrazení produkce se někteří klíčoví účastníci schůzky - zejména Rusko - zatím staví vlažně. Praxe ukazuje, že každý měsíc totiž jeho produkce dosahuje nového vrcholu. Otázkou ale je, jaký výstup z plánované schůzky by trhy uspokojil natolik, aby nebyly následně zklamány. Zdá se totiž, že vše směřuje k zopakování závazku vybraných producentů “jen” dále nezvyšovat těžbu. Jak je vidět na příkladu Ruska, tak takové závazky mohou mít poněkud vratké nohy. Kromě toho fundamentálním problémem takové dohody zůstává, že se k ní patrně nepřihlásí silná trojka producentů - Írán, Irák a Libye. No a zavázat se v takovém prostředí ke zmrazení těžby se očividně nechce ani Saúdské Arábii, jak konec konců jasně ukázaly nedávné komentáře prince Salmana, jehož hvězda rychle stoupá.