Dojmeme se nad nevyléčitelně nemocným i nad rozkošně se smějícím dítětem. Nad prvním nás atakuje dočasnost štěstí, jež se bez jakékoli ovlivnitelné příčiny může zvrtnout také v našem případě, před druhým závidíme bezstarostnost a zapomínáme mezi dvěma mrknutími oka na úzkost, která nás neopouští od té chvíle, kdy jsme začali přemýšlet.

Záměrně zneuctít a ponížit člověka patří k nejzávažnějším proviněním. Sextus Tarquinius, syn posledního římského krále etruského původu, znásilnil Lucrétii, manželku římského šlechtice, a ta pak spáchala sebevraždu. Následné povstání vypudilo Tarquinie z Říma a stalo se počátkem republiky. Pět století před Kristem se zneuctění jedné ženy dotklo důstojnosti mnoha obyvatel. Nejen hmotná nouze je tedy schopna motivovat občany k odporu, ztráta sebeúcty rozkolísává osobnost, jak svědčí ti, kdo přežili holocaust, a mocní tohoto světa zapomínají, že jsou jisté meze, jež ve vztahu k ovládaným nelze bez vážných následků překročit.