Svět se přitom nepohnul ani o píď, jen sentimentální literatura se zakousla do výživných soust, jakým byla například Sisi zamordovaná na břehu Ženevského jezera. Ferdinand d'Este to neschytal ani tak od anarchistů jako od nacionalistů. Nástroje, prostředky a výsledky jejich použití jsou ale jen jedny a vůbec nezáleží na tom, kdo jimi v daném okamžiku vládne. Nezáleží na tom, jak si oni říkají sami nebo jak je nazývá jejich okolí, po ovoci jejich činů je poznáte. V dohledatelném průběhu dějin lidstva nebylo násilí krajním řešením společenských konfliktů. Zapomínáme, že se k němu sahalo daleko častěji než ke způsobům negociace neřkuli společné modlitby, bohové byli příliš odlišní, konflikty nesmiřovali, nýbrž povyšovali na věc svatou a pod požehnáním stojící. Mozky dnešních frustrátů jsou stále stejné, jen se přestaly zdržovat ideologickými konstrukcemi, dynamická doba žije klipem a smyslem kvalitního klipu je šok.

Zmatek, který vládne v hlavách nastávajících autorů a aktérů takových videí, by se dal přirovnat k nesmyslnosti mixéru. Všechny ingredience, nespokojenost sexuální i majetková, sirup z bulvárních celebrit, znepokojivé ataky kazatelů, ostrakismus sousedů, touha po sebezhodnocení, vědomí vlastní bezmoci jsou tu hnány jedním směrem, bezcílnost jejich víření volá po uvolnění, tlak se časem stává nesnesitelným. Agrese je ventil. Výběr cíle se řídí devízou současnosti: Kvalita se měří kvantitou. Už neplatí, že je třeba cílit na mocné, bohaté a vlivné. Platí, že není důležité, koho zabijete, ale kolik obětí naděláte. O záznam činu a jeho šíření si vůbec není třeba dělat starosti. Na voyeurismus a zálibu publika v násilí a katastrofách se lze spolehnout. Fama ruit. Platilo to už ve starém Římě, kde sítě nebyly sociální, kde se do nich nejvýš tak chytaly ryby nebo gladiátoři v koloseu. Změnilo by se něco ve vašem životě, práci a chování, kdyby vás minula zpráva krvelačných médií o posledních událostech v Nice?