Orientují se podle pokynů, jež pro ně kdosi kdesi připravil, nechávají se dobrovolně a rádi naprogramovat jako mechanické hračky a s údivem mloků na suchu sledují ty, kdo s otevřenýma očima, nastraženým uchem a na vlastních nohách ohmatávají svou cestu a nepotřebují hledat cíl nebo si jej dávat vyhledat. Pod lavinou cizích názorů dokáží současníci kupodivu dýchat a dopřávají si jich stále větší dávky. Závislost na cizím mínění se tak paradoxně stává posilováním osobnosti, která si plete nezávislost s nasákavostí podobnou houbě v koupelně. Zlomené sebevědomí nebolí, stává se výhodou. Svoboda sdělování a sdílení je svoboda bezohledná, svoboda bez páteře, jíž je respekt. I zpověď je za jistých okolností agresí.

Lehkověrnost se prosazuje jako povahový rys doby, protože se mají rády se snadností. Vše, co je bez námahy a rychle, oslovuje dnešní letoru štítící se namáhavé soustavnosti a vytrvalosti s nejistým výsledkem. Je absurdní, kolik času a energie se ztratí na vymýšlení strojů způsobujících, že ten a ten úkon či ta a ta operace proběhne rychle a snadno, aby se pak v ušetřeném čase nevědělo, co dělat, jak zahnat nudu. Navazujícím článkem tohoto technologického okovu je proto další vyhazování vynalézavosti při vymýšlení her a jiných kratochvilných nicotností. Život už je tak snadný, že nevíme, co si s ním počít. Jsme vybaveni pohybovým aparátem, který už přestáváme potřebovat. Co s ním? Darwin by řekl, že se máme přizpůsobit, což znamená, že musí proběhnout mutace. Jen slepý by nepostřehl při pohledu na běžná těla příslušníků nejvyspělejších zemí na planetě, že se tak děje. Tukové koule narvané do automatických vozítek budou na zkrácených rukou potřebovat jen prsty, aby klikaly na digitální přístroje, pokud ovšem už nebude vše na ovládání hlasem. Piloti pochrupující v kabinách dálkových dopravních letadel, to je obrovsky silná metafora dnešní naší civilizační situace. Zatím udržujeme výšku, zatím letíme žádoucím směrem, zatím si stroje neodstřihly energii. Ani pádem na zem nebo do moře se neprobudíme, protože budeme mrtví. Konce si vlastně ani nevšimneme, tak proč sýčkovat?